Open House Praha

Festival Open House Praha je největší světovou architektonickou akcí. Cílem festivalu je přiblížit pražskou architekturu různých historických epoch a období co nejširší laické veřejnosti.

Veřejnosti je umožněno během jednoho víkendu navštívit jinak nepřístupné budovy a prostory, prohlédnout si architektonicky cenné interiéry historických paláců, reprezentativních vil a zajímavých moderních kanceláří nebo si užít nezapomenutelné výhledy na město ze střech výškových budov.

Svým článkem chci přiblížit něco málo z průběhu 5. ročníku festivalu z roku 2019. Stihnout všechny nabídky v mých možnostech nebylo, hodně času zaberou i dlouhé fronty zvídavých zájemců. I když jsem některé opakovaně nabízené prostory už dříve viděla, stále je jich hodně, které bych určitě poznat chtěla. Přiložené fotografie prozrazují jen malou část z mnoha. Na webu lze dohledat všechny možnosti v daném roce. Jsem přesvědčena, že je z čeho vybírat.

Invalidovna, 1. Chodby a místnosti barokní budovy karlínské Invalidovny byly na počátku 18. století projektovány pro ubytování válečných invalidů a jejich rodin. Prohlídku s odborným průvodcem všem doporučuji.

Akademie výtvarných umění v Praze, 2. Zpřístupněny byly prostory akademie na Letné i u Výstaviště. Mé pocity z uměleckých děl studentů byly hodně rozporuplné.

Nádraží prezidenta Wilsona, 3. V budově Hlavního nádraží v Praze se nachází nejhonosnější nádražní salonek v České republice. V luxusním prostředí pod velkými plátny s pražskými motivy tu na vlak čekali všichni naši prezidenti, ale třeba i císař František Josef I., Fidel Castro, Kim Ir-sen, či dokonce mrtvola Reinharda Heydricha. Mé foto salónku nebylo k použití, tak přikládám foto krásné Fantovy kavárny, která je otevřena po celý rok a určitě stojí za prohlédnutí.

Forum, 4, 5, 6. Neobarokní stavba z konce 19. století byla postavena pro bohatou italskou pojišťovnu. Dominantou interiéru je zdobná kupole a unikátní císařské schodiště s bohatou štukovou výzdobou.

Radniční domy, 7, 8. Blok historicky významných tzv. radničních domů nedaleko Staroměstského náměstí více než deset let zeje prázdnotou. V domech U Zlatého rohu a U Minuty (č. p. 3, 4 a 5) se podařilo v roce 2017 otevřít Pražské kreativní centrum, 9, 10, 11.

Schebkův palác, 12, 13. Jeden z nejkrásnějších novorenesančních paláců v Praze, který se dodnes může pyšnit honosnými luxusními interiéry, které zaujaly i zahraniční filmové produkce. V paláci sídlí dvě vědecké instituce, které pokračují v tradici Schebkova paláce jakožto centra ekonomického vzdělávání.

Palác Metro, 14, 15, 16. Palác byl přestavěn za účelem především pro společenské vyžití – s vinárnou, kavárnou, kulečníkovými síněmi i největším pražským kinem. Divadlo Image sídlí v původních prostorách největšího pražského prvorepublikového kina - biografu Metro. Při prohlídce byl umožněn i vstup na střechu, výhledy na Prahu nikoho nikdy nezklamou.

DISK Divadelní scéna DAMU, 17, 18. Prohlídka začala v dílnách, pokračovala zákulisím a gotickým podzemím. Delší dobu jsme strávili v hledišti a v zákulisí. Na dvoře fakulty je netradiční prostor ve tvaru ponorky.

Quadrio, 19, 20. Quadrio, zpřístupněné roku 2014, je skupina multifunkčních budov v centru Prahy. Před výstavbou byl proveden archeologický výzkum, při němž byly v podzemí odhaleny gotické sklepy, židovské náhrobní kameny a doklady o osídlení z raného středověku. Nám byla dána možnost užít si krásných výhledů ze střechy.

Palác Lucerna, 21. Při prohlídce jsme si prohlédli Mramorový sál. Jde o stylový sál s dominantními mramorovými sloupy, křišťálovými lustry, secesní štukovou výzdobou stropu a stěnami s mramorovým obložením. Přístup k sálu vede reprezentativním schodištěm z pasáže Lucerna.

Masarykovo nádraží, 22, 23. V nejstarším nádraží na území historické Prahy je salonek s trámovým stropem a honosným krbem, který vznikl v sedmdesátých letech 19. století pro Františka Josefa I. a později byl přizpůsoben potřebám T. G. Masaryka, jenž odtud vyjížděl na cesty svým salonním vozem. Foto se mi opět nezdařilo, přiložená fotka je ze vstupní haly nádraží. V hale na obvodové stěně příjezdové budovy je umístěna bronzová busta T. G. Masaryka, odhalená v roce 1990 za přítomnosti jeho vnuček Herberty a Anny Masarykových.

Nová obřadní síň na Olšanských hřbitovech, 24, 25. V roce 1921 byla síň vůbec prvním krematoriem na území Československa. Po rekonstrukci ukončené v roce 2018 se podařilo navrátit objektu jeho původní podobu, a to včetně repliky věže a původní obnovené barevnosti. O prohlídku žádný zájem nebyl, já jsem do ní nakoukla jen proto, že jsem okolo ní šla na Vinohradský hřbitov.

Kaple sv. Václava na Vinohradském hřbitově, 26, 27, 28. Kaple je hřbitovní kostel postavený roku 1897. Kapli SPH využívá také jako depozit lapidária. Je zde uloženo množství uměleckých děl, vzácných originálů funerálních plastik, kterým hrozilo nevratné poškození působením povětrnostních vlivů. Mezi nejzajímavější díla patří Svatá holčička, Lyra, Sedící múza, Sedící dívka, Voják. Důvodem mé návštěvy bylo právě lapidárium. Ve Vinohradské ulici byl zpřístupněn i nedaleký Evangelický hřbitov ve Strašnicích, 29, 30. Hřbitov byl otevřen po rekonstrukci v říjnu 2015, kdy přestál několik pokusů o likvidaci. Při obnově byl zachován původní ráz hřbitovní architektury. Jde o památné místo s prastarými náhrobky významných německy mluvících Pražanů. Zde vznikl dokumentární film Láska v hrobě o mileneckém příběhu páru bezdomovců.

Prohlídku Strašnického krematoria, tedy využít jedinečnou příležitost si kromě obřadní síně prohlédnout i technologické zázemí a dozvědět se více o tom, co se stane s mrtvým člověkem po jeho skonu, jsem nevyužila.

Tradiční víkendový svátek všech milovníků architektury přilákal v květnu 2019 do otevřených budov přes 76 000 návštěv. K milovníkům architektury se můžete přidat i Vy. Šestý ročník festivalu Open House Praha 2020 se z důvodu pandemické situace má uskutečnit v náhradním termínu 5. a 6. září 2020.

HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete