Opojný burčák se hlásí o slovo

Konec letních prázdnin nesignalizuje pouze příchod podzimu a nového školního roku, ale také příchod prvního letošního vína - burčáku. Ten se sice smí prodávat již od 1.srpna, ale nejvíce se s ním setkáváme právě v září a v říjnu na nejrůznějších vinobraní a jiných lidových veselicích.

Co je burčák?

Za burčák lze podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č 321/2004Sb. o vinohradnictví a vinařství, v platném znění považovat pouze částečně zkvašený hroznový mošt pocházející výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky. V průměru obsahuje burčák 1 - 7 % alkoholu. Je to takříkajíc česká specialita, neboť v jiných zemích kromě  České republiky se burčák ve větší míře nepije. V cizích jazycích pro něj dokonce nenajdeme ani žádné přesné pojmenování, většinou se název vyjadřuje opisem (partially fermented wine….)

Jak poznat kvalitní burčák?

Dobrý burčák má mléčně bílou barvu (až na druhy připravené z růžových nebo červených hroznů), nesmí být nikdy hnědý. Tato barva signalizuje buď starý burčák (někdy je to způsobeno také tím, že byl nevhodně skladován, např. na prudkém sluníčku) nebo k hroznům bylo přidáno jiný druh ovoce. Správný burčák by se měl pít teplý. Když dosáhne svého vrcholu, obsahuje kolem 7 stupňů alkoholu. Chuť burčáku se mění každou hodinu, neboť burčák stále kvasí, takže opravdu nelze říci, kdy je nejlepší…

S červeným burčákem se spotřebitelé jen málokdy setkají, neboť s ním vinaři šetří a nechávají si ho na klasické víno.

Má prodejce nějaké povinnosti?

Každý prodejce musí zajistit, aby prodávaný burčák byl viditelně označen názvem" burčák" či "částečně zkvašený mošt"a také zde musí být uvedeno, kdo je jeho výrobcem. A co je nejdůležitější musí zajistit to, že „burčák je burčákem.“

Pověry říkají, že burčák je velmi zdravý, co je na tom pravdy?

Burčák je nápoj, v němž se prohánějí živé kvasinky a spousta hodnotných látek jako jsou bílkoviny, vitamíny (především skupiny B) a cukry. Burčák je také specifický svým nízkým obsahem alkoholu. můžeme burčák označit za zdraví prospěšný nápoj, který má blahodárný vliv na zažívací ústrojí. Říká se, že člověk by měl vypít tolik burčáku, kolik má v těle krve. Pravdou je, že při průměrném množství krve cca 4-5 litrů, byť s ohledem na nízký obsah alkoholu v burčáku, by to nejspíš byla pořádná dřina s ,,běhavými“ následky… Proto vždy ,,všeho s mírou“.

A co když se setkáme s nekvalitním burčákem?

Prodej burčáku každoročně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která dohlíží, aby burčák nebyl "křtěn vodou" , tzn.  že do samotného burčáku není přidávána žádná tzv. exogenní voda a také zdali prodejce dodržující předepsané povinné označování.  A jak končí tyto kontroly? Tak např. podle výsledku z loňského roku odebrala  SZPI 49 vzorků a z nichž bylo pouze 7 naředěných vodou. Jednalo se však o zlepšení o proti roku 2007.

I samotní spotřebitelé se mohou na SZPI obrátit s podezřením, že určitý prodejce prodává "zřeďený burčák". Toto podání lze učinit telefonicky, písemně či prostřednictvím elektronického formuláře na webu SZPI. Dále však také SZPI dohlíží na hygienické podmínky prodeje a také na dodržování dalších podmínek stanovených zákonem.

Kde nakupovat?

Vybrat dobrého prodejce je velký problém. Nejlepší je samozřejmě domácí burčák přivezený od známých či příbuzných, tam je stoprocentní jistota, že je v pořádku. Ale pokud tuto možnost nemáte, tak bych Vám doporučila se vyhýbat především prodejcům u silnic, kde je často burčák celý den na prudkém slunci, které opravdu kvalitě nepřidá. Dala bych tak přednost spíše kamenným vinotékám, případně stánkům na nejrůznějších vinobraních, kterých se v průběhu září a říjná koná bezpočet...

Spotřebitel samozřejmě i zde může reklamovat, ale u burčáku, jako u zboží, které podléhá rychlé zkáze, je reklamace problematická. Jako zboží rychle se kazící je nutné ho reklamovat nejpozději do druhého dne od koupě (§626 odst. 2 obč. zákona). Další problematickou záležitostí je to, že Vám prodejce nejspíše reklamaci velmi rychle zamítne. Z důvodů špatného skladování apod. Lze tedy říci reklamovat lze, ale je nutné počítat s tím, že to nebude jednoduchá či spíše nevyřešitelná reklamace.

A poslední varování

Při přepravě nechte láhev s pootevřeným víčkem, aby mohl utíkat přebytečný oxid uhličitý. Pokud byste to takto neudělali, hrozila by zde ta možnost, že se nahromadí v lahvi přebytečný oxid a pak…

Zdroj: SOS

Mangovka

ChytráŽena.cz