Opravíme jen tři zoubky…

Asi jako každý, ani já se na návštěvu zubaře příliš netěším. Sice mě ještě nikdy nepotkaly žádné větší roztomilosti typu trhání přerostlé osmičky, ale i tak mi při zvuku zubní vrtačky běhá mráz po zádech. Ale na pravidelné půlroční prohlídky chodím vždycky plus mínus na měsíc přesně. Ono je totiž lepší odvrtat malý začínající kázek než jeho velkého a hluboko prožraného bratříčka…

Zrovna jsem měnila zubařku. Jak jsem totiž zjistila, ta moje předchozí stála za houby, ale o tom je zase jiný článek. Vešla jsem do ordinace, slušně pozdravila a od té doby se nepřestala divit. Například poprvé jsem se dozvěděla, že existuje něco jako zubní rentgen a zjistila, že jeho použití vůbec nebolí. Dozvěděla jsem se, že všechny plomby, které mi kdy vypadly, mi paní zubařka dá ochotně znovu, protože není pravda (jak mi tvrdila ta moje bývalá), že by jí to pojišťovna neuhradila a bylo toho ještě mnohem víc.

Asi po půl hodině jsem se dozvěděla verdikt: tři kazy. Jeden malý, druhý něco mezi a třetí prý bude trochu nepříjemnější. Oklepala jsem se a ne poprvé úspěšně zabojovala s pocitem tryskem opustit zubařské křeslo i polikliniku oknem. Daly jsme se do toho.

Nejdřív mi začala opravovat díru na bok zubu, která mi tam zůstala po vypadlé plombě. Fik, fik a bylo hotovo. Pak se pustila do toho nejmenšího kazu. To byla taky brnkačka, ani jsem nevěděla, že jsem tam nějaký měla a bylo po všem.

Ten druhý, to už bylo jiné kafe. Stolička a ještě horní patro. Brr. Paní zubařka musela dvakrát přestat, protože jsem sebou cukla. Pak jsem přišla na originální prostředek: začala jsem si broukat první melodii, co mě napadla a docela mi to pomáhalo. Přestala jsem se klepat a cukat sebou. Zubařka se smála, že tohle se jí ještě nestalo. Nakonec řekla, že teď už zbývá poslední a nejhlubší kousek a že to bude hodně nepříjemné. Měla pravdu, bylo. A hodně. I to bolelo. Ale celou dobu jsem si v duchu opakovala, že tohle není ten nejhorší kaz, že bude ještě horší a že tedy při tomhle nesmím vyvádět. Dostala jsem plombu a poučení, že mám přijít za půl roku.

Nesměle jsem pípla, že mám přece kazy tři. „Ale ne, to jste špatně pochopila. Ten první byla ta vypadlá plomba.“ Jak se mi v tu chvíli ulevilo, určitě nemusím popisovat. A víte co? Zjistila jsem, že ony ty návštěvy zubaře nejsou tak strašné, jak vypadají…

Notburga

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10