Podle průzkumů pije pivo bezmála 6 milionů Čechů. To je bez pochyby impozantní číslo, ale ani s takto silnou základnou stále nemůžeme říci: Co Čech, to pivní znalec. Tak schválně, jak se vyznáte v pivech vy?

Češi patří jak výrobou, tak spotřebou piva mezi světovou pivní špičku. Výměrou chmelnic zaujímá relativně malá Česká republika po Německu a USA neuvěřitelné třetí místo na světě a se spotřebou více než 140 litrů piva na osobu za rok dokonce celosvětově vede. Řada pivařů si časem najde své oblíbené pivo, kterému zůstává věrná po dlouhé roky, ale roste podíl hledačů, kteří s chutí objevují nové styly a chuťové vlastnosti piva, ať už aby našli to pravé, vyznali se, nebo se zas vrátili ke svému prověřenému favoritovi.

Ve světě se vyrábí několik set druhů piv, přičemž jejich kategorizace se u jednotlivých autorů výrazně liší, zejména v závislosti na zemi původu. Vychází se ze základního rozdělení na piva typu Ale a ležáky, což přibližně odpovídá dělení na svrchně kvašená a spodně kvašená piva. Liší se typem použitých kvasinek a teplotou kvašení, tedy schopností zpracovávat a přeměňovat jednoduché sacharidy v obsažené mladině. V nabídce světových pivovarů ale můžeme narazit i na spontánně kvašená piva, která využívají ke kvašení směsnou kulturu bakterií a kvasinek obsažených ve vzduchu.

Piva podle barvy

Piva podle stupňovitosti

Rozlišením piva podle stupňovitosti je sledován obsah extraktu původní mladiny (EPM) určující sílu piva (nikoliv procenta alkoholu). S původním označením 10° nebo třeba 12° se už kvůli současné legislativě nesetkáme, nahradilo ho slovní označení jako třeba výčepní pivo či ležák. Další možností je označení hmotnostním procentem extraktu původní mladiny v % EPM. Čím větší podíl těchto látek se během přípravy ze sladu uvolní, tím je vyšší EPM. S vyšším EPM se zvyšuje i finální obsah alkoholu a obvykle i plnost piva,.

Nealkoholická, nefiltrovaná, kvasnicová piva a speciály

Především u řidičů jsou čím dál oblíbenější nealkoholická piva. Nealko, nebo také kvašený nápoj z obilného sladu, vzniká díky omezení tvorby alkoholu nejčastěji podstatným zkrácením hlavního kvašení, tak aby nedošlo ke vzniku většího množství alkoholu. Jde o rychlý a relativně levný postup, ale v chuti může být citelná mladinová příchuť nevyzrálého piva. Druhou nejčastější možností je odstranění alkoholu z běžného piva, jehož výhodou je komplexnější chuť daná plnohodnotným kvašením. Třetí možností je použití speciálního kmene kvasnic, produkujícího minimální množství alkoholu. Hranice množství povoleného alkoholu pod tímto názvem je u nás 0,5 %, ale např. v Británii jsou takto označována piva s menším obsahem alkoholu než 0,05 %.

Téměř hotové pivo před stáčením do lahví či sudů může a nemusí projít procesem filtrace, který odstraní zbylé pivovarské kvasnice, díky čemuž má filtrované pivo čirou barvu a delší trvanlivost. Nefiltrované pivo, jinak taky pivo živé, je díky přítomným kvasnicím „zakalenější“, vydrží kratší dobu, ale zachovává si výraznější chuť.

Za zmínku stojí také „kvasničáky“ neboli piva kvasnicová, která se často zaměňují za piva nefiltrovaná, a v jejich rozdílech tápou často i pivní znalci. Hlavním rozdílem mezi kvasničákem a nefiltrovaným pivem je, že nefiltrované pivo je stáčené přímo z ležáckého tanku ve sklepě bez filtrace. Kdežto kvasnicové pivo se připravuje přidáním rozkvašené mladiny ve stádiu bílých kroužků do již hotového piva, které již bylo zfiltrované.

Pivní specialitky

Různé pivní „speciály“ vznikají většinou jako limitované edice piv stávajících nebo v podobě nových kousků k nějakým významným či sezónním událostem. Velké oblibě se v posledních letech těší také zelené pivo ke svátku svatého Patrika či k velikonočnímu Zelenému čtvrtku, za jehož neobvyklou barvou je většinou příměs bylin.

Které pivo ráčíte ochutnat?

Podle posledních odhadů v celorepublikové spotřebě dominuje klasický ležák, v těsném závěsu je výčepní pivo a ostatní piva tvoří pouze jednotky procent spotřeby. Přitom pivní trh je plný zajímavostí, které je škoda nepoznat. Takže nebojte se ochutnávat a… Na zdraví!