V dnešní době se víc a víc žen, ale i mužů, dívá na to, aby žili zdravě a osvojili si zdravý životní styl. Někomu ale může ze zdravého životního stylu onemocnět duše. Řeč je o ortorexii.
Člověk touží
žít zdravě. Začíná si všímat nápisů na potravinách, jejich složení. Děsí se
obsahu „céček“ a dalších škodlivin. Ortorektik je schopen požít pouze nezávadné
jídlo, sestávající z potravin, které vyhovují jeho představám o zdravé
výživě. Jejich obstarávání a následná příprava jsou natolik časově náročné, že
postiženým spolu s myšlenkami na jídlo zahltí všechen čas. Z jídelníčku
vyřazují potraviny chemicky konzervované, ošetřované pesticidy, přibarvené,
uměle hnojené, geneticky modifikované, tuky a cukry. Na povoleném seznamu pak zůstanou
jen zcela přírodní bio potraviny. Ortorektik žije v neustálém strachu, že
zamoří své tělo toxickými látkami a otráví se. Uklidnění pociťuje pouze ve
chvíli, kdy se stravuje způsobem, který považuje za správný.
Lidé v jídle hledají často vlastní hodnotu, duchovní naplnění či smysl života. Ortorektik je na sebe hrdý, jestliže se stravuje správně, ale nenávidí se, jestliže se od diety odkloní. Také své okolí soudí spíše podle způsobu stravování než podle toho, jaké ve skutečnosti je. Nad těmi, kteří se stravují odlišně, pociťuje nadřazenost, považuje je za neuvědomělé a nedisciplinované. Svět vidí černobíle. V tomto směru je navíc podporován mediálními sděleními o zdravém životním stylu a především reklamou, jež ze všech směrů propagují zdravou stravu. Ortorektik se tedy řídí tímto heslem: „Kdo jí zdravě, je zdravý. Pokud se to poruší, je zle. Jiná cesta není.“
Mám kamarádku, která patří mezi ortorektiky. Nejdřív jsem jí záviděla, když změnila svůj jídelníček. Vyřadila z něj uzeniny, tučná jídla a sladkosti. Zařadila víc ovoce a zeleniny, které si jezdila kupovat k soukromému zahradníkovi. Chválila chuť drahého ovoce a zeleniny, odsuzovala „chemická“ rajčata, papriky a další zeleninu a ovoce ze supermarketů. Poté si začala doma vyrábět jogurty. Prý ty z obchodu jsou samé éčko. Zatímco já se nasvačila během pár minut, kamarádka strávila přípravou zdravé svačinky i několik hodin. Pak odmítala jíst v restauracích. Ani já tam nejím. Když jsem ale pozvána na oslavu narozenin, neodmítnu. Kamarádka se z podobných oslav vždy omluvila. Na sraz ze školy sice přišla, odmítla na něm ale cokoli jíst. Později už kritizovala obsahy talířů ostatních. Vždy našla spoustu škodlivých potravin, které by ona nikdy nepozřela. Začala hubnout víc, než původně chtěla. Byla protivná a postupně ztrácela přátele. Její posedlost zdravou stravou začala okolí obtěžovat. Sama se obrátila na specializované psychologické centrum, když jí kvůli její mánii jíst zdravě hrozil vyhazov ze zaměstnání. Byla nakontaktována na jednotku specializované péče pro poruchy příjmu potravy. Trvalo několik měsíců, než si uvědomila, že její neustále se opakující jídelní rituály jsou zcestné a nebezpečné. Dnes jí stále zdravě, nepropadá ale záchvatům paniky, když sní něco méně zdravého nebo vynechá některý z chodů. Zjistila, že se neotráví ze zeleniny, kterou si koupí v obchodě. Soustředila se na jinou náplň svého času. Našla si nové koníčky, nové přátele a je šťastná.
Matka-ortorektik často převede svou závislost na zdravou stravu také na děti. Výjimkou nejsou matky, které odmítnou stravování svých dětí v předškolních a školních zařízeních a samy nosí svému dítěti svou speciální stravu. Jsou až hysterické, když dítě sní někde něco jiného, z jejich pohledu škodlivého a nezdravého. Mají obavu, že tímto zhřešením bude dítě poškozeno. O to víc dbají dál na přísném dodržování nastaveného jídelníčku. S vědomím, že pokud poruší jednotlivost, poruší celek, se stávají ve výběru potravin ještě důslednější. Vzdalují se okolí a narušuje to i jejich rodinné vztahy.
Pro ortorektika je důležité, aby si sám uvědomil, že něco na jejich stravování není v pořádku, a vyhledal pomoc. To si ale uvědomí jen malá skupina takto nemocných. A proto je také na rodinných příslušnících, aby včas svému blízkému dali najevo svou nespokojenost s jeho jídelními rituály, popřípadě požádali o pomoc za něj.
Být zdravý a jíst zdravě totiž neznamená být závislý a přehnaně kontrolovat každé své sousto. I zdravý jídelníček snese nějaké provinění.
ChytráŽena.cz