Osamělá žena rekonstruuje byt

Po 27 letech manželství jsem se rozvedla a byla nucena vyřešit bytovou otázku. V rámci majetkového vyrovnání jsem získala dvoupokojový byt v paneláku.

Protože byt byl sice na hezkém místě, ale opotřebovaný a ne s pro mě příznivými dispozicemi, rozhodla jsem se ho rekonstruovat.

Než jsem se dala do rekonstrukce, snažila jsem se  se v této činnosti zorientovat. Poptávala jsem se známých, surfovala na netu. Kamarádi mě upozorňovali na to, že jak uvidí stavební firma samotnou ženskou, tak ji tzv. osolí. Ať si při jednání s firmou vždycky s sebou vezmu jakéhokoliv chlapa. Já se rozhodla, že  rekonstrukci budu zařizovat sama, že na mě si stavebník nic nedovolí. Já, energická a vysokoškolsky vzdělaná osoba, s jasným signálem, že budu vše kontrolovat, přece tendenci oškubat  osamocenou ženskou, utnu hned v zárodku.

Kdeže! Ó já ve svém věku naivní ženská. Vybrala jsem si firmu, která se mi podle prvního pohledu zdála seriózní, podle které nebyl nic problém, která prý dělala spoustu panelákových rekonstrukcí a měla zajistit úplně všechny práce. Nechala jsem si udělat rozpočet, který se mi zdál sice dost vysoký, ale o kterém můj stavebník tvrdil, že je to tzv. pesimistická verze, že určitě nezaplatím ani korunu navíc. Pesimistickou verzi chápu, protože nikdy nevíte, zda nenaskočí více práce, které se objeví teprve  v průběhu rekonstrukce. Dostatečně jsem vysvětlila, že vše budu kontrolovat a že mám omezené množství peněz a půjčovat si nehodlám.

Samozřejmě, že se stavebník rozhodl na mně vydělat. Stěrkování  podlah a položení vinylových pásů mně tak nadcenil, že jsem musela vzít jinou firmu, která zakázku zvládla asi o 10 tisíc levněji. Stavebník mi sice po přeposlání nabídky této firmy tvrdil, že za tyto peníze je to nereálné, ale kupodivu bylo. Perfektní a rychlá práce  s dobrým německým materiálem.

Po odejmutí této podlahářské práce vypukla z jeho strany nevraživost. Protože na mně chtěl vydělat za každou cenu, přecenil mně omítky, sádrokartony, dveře  a obložky.Tvrdil mi totální nesmysly, jak by cenu obhájil.

Já se nedala. Zjišťovala si ceny na internetu, konzultovala technologické postupy u svých spolužáků - vystudovaných stavebníků a pak chodila s metrem a měřila a měřila. Stavebník mi například účtoval neexistující třívrstevné perlinkové výztuže, omítky na zbourané zdi, větší plochy sádrokartonů.

Výsledkem bylo další zlevnění zakázky, takže i s podlahami jsem srazila náklady o 40 tisíc, což je na bytě s 56 metry čtverečními docela slušný úspěch.

Bohužel, stálo mě to spoustu nervů a  nepříjemné komunikace, kdy jsme se se stavebníkem bavili pouze po e-mailu, protože jsme se už nemohli navzájem ani cítit.

Závěrem bych chtěla říci, že  samotná ženská se do rekonstrukce dát může, ovšem musí  mít pevné nervy, dobrou orientaci v materiálech, technologických postupech, dosti času na hledání po internetu  a pobíhání po různých podlahářských a jiných obchodech. No a samozřejmostí je mít dobrý metr.