Florence Nightingalová a Linda Richardsová, to jsou jména ošetřovatelek, které razantně změnily zdravotnictví po celém světě. Tyto dvě dámy se zasloužily o zlepšení vzdělání zdravotních sester, reformu nemocničního prostředí, organizace poskytování péče, zlepšení podmínek pro pacienty a mnoho dalšího. 

Cesty Florence a Lindy se na čas spojily v nemocnici svatého Tomáše v Londýně, která je již stovky let tím nejdůležitějším a nejprestižnějším veřejným zdravotnickým zařízením v Anglii. Tato nemocnice se stala i námětem seriálu Městská nemocnice, který u nás aktuálně vysílá stanice CBS Reality.

Florence Nightingalová

Florence Nightingalová je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství, zasloužila se o rozvoj a zlepšení zdravotní péče v 19. a 20. století po celém světě. Na počest narození této anglické dámy 12.5.1820 se slaví Mezinárodní den ošetřovatelství. Stala se průkopnicí srovnávací lékařské statistiky, ve svých pracích používala například koláčové grafy. Přestože se od ní očekávalo, že se vdá a usadí, ona se rozhodla stát ošetřovatelkou. Jak uvedla ve svém deníku: „sedmého února 1837 ke mně promluvil Bůh a povolal mne do svých služeb“.

Při svých cestách po Evropě navštěvovala Florence řadu nemocnic. Na jedné z nich, v německé nemocnici v Kaiserswerthu, se pak rozhodla podstoupit tříměsíční studium ošetřovatelství. Po svém návratu do Anglie se r. 1853 stala vedoucí Ústavu pro péči o nemocné šlechtičny v Londýně, kde provedla revoluční změny. Mimo jiné zavedla jídelní výtah na oddělení, nechala instalovat signalizační systém od pacientů a rozvést tekoucí vodu po celé nemocnici. Florence se postupně stala váženým odborníkem pro nemocnice a veřejné zdravotnictví.

V průběhu Krymské války, která vypukla r. 1853, vedla tým sester ve vojenské nemocnici, kde během půl roku snížila úmrtnost z 60% na 2%. Zasloužila se také o zavedení tzv. nemocenských dávek pro vojáky. Na základě jejího návrhu byla vytvořena komise pro reformy vojenského zdravotnictví a otevřeny dvě nové, plně vybavené nemocnice s 1300 lůžky. Její vzácné rady byly žádány i v Indii, Egyptě či Jižní Africe. Florence byla jednou z nejvíce publikujících žen v historii. Své znalosti o ošetřovatelství se jí podařilo dostat do celého světa zejména pomocí knihy „Zápisky o ošetřovatelství“, vydané 1859. Zde uvedla své zásady dobré péče: ochrana zdravého prostředí, čistý vzduch, funkční odpady, čistota a světlo.

Tvrdila také, že různé barvy a rostliny okolo pacienta pomáhají k jeho rychlejšímu uzdravení. Florence roku 1860 zřídila ošetřovatelskou školu při nemocnici sv. Tomáše v Londýně. Oproti ostatním školám se však lišila v několika věcech. Řadu předmětů vyučovali lékaři a třídy byly méně formální. Ročník se skládal z 20-30 posluchaček, které mimo výuky ve třídě získávaly znalosti i díky praxi přímo v nemocnici. Florence také jako první technicky rozdělila poskytování péče různým pacientům. Muži, ženy a děti tak nebyli umisťováni na pokojích společně jako dříve.Zřizovala také nemocnice pro duševně choré.Za své zásluhy získala Florence v roce 1883 Královský červený kříž a v roce 1907 jí bylo jako první ženě předáno vyznamenání za zásluhy. Ke konci života byla Florence úplně slepá a roku1910 v Londýně zemřela.

Linda Richards

Linda Richards byla první odborně proškolenou americkou zdravotní sestrou. Založila řadu vzdělávacích programů pro zdravotní sestry a vytvořila první systém pro vedení lékařských záznamů. Linda, celým jménem Malinda Ann Judson Richards, se narodila roku 1841 v New Yorku. Linda se stala první studentkou, která se zapsala do inaugurační třídy pěti sester v první Americké výcvikové škole pro zdravotní sestry. „Vstávaly jsme v 05:30 ráno a odcházely z oddělení do svých postelí, které byly v malých místnostech mezi odděleními, v devět hodin večer. Každá sestra se starala o své oddělení s šesti pacienty jak ve dne, tak v noci. Neměly jsme žádné volné večery ani volné hodiny pro studium nebo rekreaci. Po tři měsíce jsme nedostaly žádné měsíční příspěvky.“

Po absolvování školy se Linda přestěhovala do New Yorku a stala se noční vedoucí v nemocnici Bellevue Hospital. Zde vytvořila první systém pro vedení jednotlivých lékařských záznamů o hospitalizovaných pacientech. Systém se následně rozšířil napříč Spojenými státy a Spojeným královstvím, kde ho přijela i nemocnice svatého Tomáše, založená její „kolegyní“ Florence.  Zde roku 1877 Linda podstoupila sedmiměsíční intenzivní výcvikový program sester a seznámila se Florence. O rok později stála Linda u založení výcvikové školy v nemocnici Boston City Hospital. Své zkušenosti využila i v Japonsku, kde pomohla založit první výcvikový program sester a řídila školu v nemocnici Doshisha Hospital v Kyoto. Po návratu do Spojených států pokračovala v zakládání a řízení výcvikových programů pro sestry v nemocnicích pro duševně nemocné pacienty.  Byla zvolena první presidentkou Amerického spolku inspektorů výcvikových škol a roku 1994 jmenována do Národní ženské síně slávy. Své zkušenosti sepsala v knize „Vzpomínky Lindy Richards“, jež byla znovu vydána v roce 2006 jako „První odborně proškolená americká zdravotní sestra.“