Na kontrole ve 32. tt nám pan doktor oznámil, že je prcek hlavičkou nahoru, ale má čas se ještě přetočit... Prý do 36.tt by to neměl být problém.

Tak jsme cvičili, vysvětlovali malému, že se má otočit, zdálo se, že leží jinak, že cítím pohyby jinde atd., tak jsme doufali, že se třeba zadařilo, ale na kontrole ve 36. tt nám bylo řečeno, že se otočil jen z boku na bok, stále je koncem pánevním a gynekolog mě předává do péče nemocnice, aby naplánovali císařský řez.

Obrečela jsem si to, protože se celé těhotenství připravujeme na porod, svým způsobem se těším na ten prožitek, až nám malého dají a myslím, že odžitý porod rodinu více stmelí, navíc je to přirozené a není s tím pak tolik komplikací, než může být z dlouhodobého hlediska po císaři. Ale dobrá, psychicky jsem se s tím smířila a šla do nemocnice s tím, že domluvíme císařský porod.

Jaké bylo mé překvapení, když na mě paní doktorka vybafla, že by to chtěli odrodit koncem pánevním... Dost mě to vyděsilo! Vím, že to je jen méně častá alternativa fyziologického porodu, ale při představě všech těch rizik..., fíha, trochu silný kafe. Řekla jsem, že chci rodit normálně, ale s hlavičkou dole, nebo císařem. Bylo mi tedy nabídnuto otočení miminka. Domluvili jsme termín. Ještě jsem musela na předoperační vyšetření, kdyby se při otáčení stalo něco s placentou, či pupečníkem, aby mohli rychle provést císařský řez a v den „D“ jsem se ráno dostavila na otočení.

Nejprve natočili CTG, udělali UZ, sestřička mi dala kapat cosi na uvolnění dělohy a začalo se otáčet. Samotný výkon trval asi 1-2 minutky. Mimčo bylo už sestoupené v pánvi, tak ho museli vyzdvihnout zpět do břicha, což bylo asi nejhorší, a pak ho začali otáčet. Jedna doktorka držela hlavičku a zadeček a točila, druhá to kontrolovala UZ, aby se něco nedělo s placentou a pupečníkem a sestřička se snažila mě uklidňovat a udržet mě uvolněnou. Celou dobu tam byl i přítel, což mi hodně pomohlo.

No, nebudu tvrdit, že to bylo příjemné, ale dalo se to vydržet, povedlo se a pokud bych se měla rozhodovat znovu, zase bych tuto alternativu zvolila.

Přes noc mě nechali v nemocnici, několikrát natočili CTG, na břiše jsem měla po bocích smotané ručníky, stažené kýlním pásem, aby se prcek nevrátil zpátky a ráno jsme zjistili, že je vše v pořádku, malý hezky naléhá hlavičkou jak má, oba jsme naprosto v pohodě, ustaly mi stahy dělohy, které jsem po výkonu měla, pustili mě domů a už jsme jen pěkně čekali na spontánní porod.

Říkám, že jsem si zkusila takový malý předporodní porod nanečisto, ale z mého pohledu to stálo za to! Jen nevím, co si o tom myslelo naše bejbátko. Celé dopoledne po výkonu bylo asi trochu otřesené, ale zato odpoledne se oklepalo a vrátilo mi to i s úrokama.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10