Vazba: vázaná s laminovaným potahem

Formát: 130x200 mm

Cena: 254 Kč

Lily při jedné obzvláště nudné hodině chemie nedává pozor a čmárá si na lavici slova své oblíbené písničky. Když se druhý den vrátí na svoje místo ve třídě, zjistí, že někdo rozepsanou sloku dokončil, a ještě přidal vzkaz pro ni. Zajímavé!

Brzy už si se svým anonymním přítelem vyměňují dlouhé dopisy, doporučují si vzájemně kapely a sdílí ta nejsoukromější tajemství. Lily si uvědomí, že se do tajemného neznámého postupně zamilovává. Ale kdo to je? Zatímco se snaží rozluštit tuhle záhadu a vypořádat se s problémy se školou, kamarády i se svou bláznivou rodinou, zjistí, že o některých srdečních záležitostech se prostě psát nedá… romluví si s tajuplným neznámým někdy naživo?

Ukázka z knihy P. S. Líbíš se mi:

Kapitola 3

Něco na hodinách chemie dráždilo můj mozek tak, že se v něm myšlenky plácaly jedna přes druhou. Možná za to mohla kombinace nudného předmětu, monotónního výkladu a studené židle. Dumala jsem nad tím, jestli pro to existuje nějaká chemická rovnice. Tyto tři faktory v součinnosti vedou k měknutí mozku. Ne, to by byl špatný výraz. Můj mozek na chemii nezlenivěl. Rozběhl se na plné obrátky. Hyperaktivita mozku. Stav, ve kterém bylo naprosto nemožné soustředit se na hlemýždí věty vycházející z úst pana Ortegy. Mluvil teď snad ještě pomaleji než obvykle?

Dneska se mi mezi všechny ty obvyklé myšlenky a obvyklá slova, která jsem si teď nemohla ani zapsat do zápisníku, pletla ještě ta písnička, kterou jsem se včera učila zahrát na kytaru. Byla to mučivá skladba a já jsem ji milovala a nenáviděla zároveň. Milovala, protože byla geniální, vyvolávala ve mně touhu napsat něco stejně dobrého. A nenáviděla, protože byla geniální a mně bylo jasné, že nikdy nic ani zdaleka tak dobrého nenapíšu. A pořád jsem musela myslet na tu soutěž.

Tuto knihu P. S. Líbíš se mi koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Albatros media.