Patologický hráč

První dva měsíce bylo vše v pořádku a všichni tři si žili spokojeně. Tatínek se o syna staral s láskou a když si chtěla maminka odpočinout, rád vzal syna s kočárkem ven a šli se projít. 

Dělali to tak často, dokud se její přítel neseznámil s divnou partou chlapů. Potkali se na jednom srazu, kde byli samí počítačoví hráči a její přítel se tam objevil náhodou.

Ale když už tam byl, tak se dal s nějakýma do řeči a to byla chyba. Ne, že bych mu nepřála zábavu, jenže ta zábava se stala posedlostí. Týden po tom pekelném srazu byl ještě OK, ale potom se vše změnilo. Najednou už neměl takový zájem o syna a o svou přítelkyni, mou dceru. Já se to samozřejmě dozvěděla, protože jsem si všimla změn, které jsem na nich viděla. A tak jsem si popovídala s dcerou a ta propukla v pláč a svěřila se mi, že on hraje už přes měsíc nějakou hru online s ostatními hráči. Na tom by nebylo nic divného, kdyby tam nebyl celé své volno. Takže u něj to byla jen práce, pak hraní. Měl sluchátka i mikrofon a tak místo komunikace s dcerou si radši povídal s kdovíjakými individui.

Jednou jsem tam u nich byla  a byl to vážně děs. Nejenže ani nepostřehl, že jsem ho zdravila, ale ani nereagoval na pláč syna! A když byl na to upozorněn, tak řekl, že teď nemůže, že musí dohrát kolo. Vše zůstávalo na dceři. Vím, ona je na mateřské, ale to musí být 24 hod. denně, zatímco on si odpracuje 12 hod., pak 5 hodin hraje a pak jde spát. Když má velké volno, které je 3 dny, tak z toho tři čtvrtě prohraje na počítači a rodiny si nevšímá :(

Došlo to tak daleko, že ho dcera vyhodila z domu a nyní se časem ukáže, jak to ti dva zvládnou. Moc by mě zajímalo, jestli s tím má někdo taky podobné zkušenosti.

AničkaNov - čtenářka
ChytráŽena.cz