Pět nejrozšířenějších spotřebitelských mýtů

Českým internetem koluje velké množství mýtů a nepravd. Některé mají velmi tuhý kořínek a tak e-mailovými schránkami a sociálními sítěmi kolují i deset a více let. My jsme se v tomto článku rozhodli zamířit na pět nejrozšířenějších – o „plastových“ margarínech, škodlivých éčkách, pomerančích s virem HIV, soli z písku a skla a „recyklovaném“ mléku.

Hoax, nebo též česky poplašná zpráva, je název pro smyšlená varování, které se po internetu šíří zejména virálním způsobem. Například tedy po e-mailu či sdílením na sociálních sítích.
Často se jedná o moderní verze různých městských legend. Typické je pro ně hraní na emoce a šíření stereotypů. Autoři hoaxu také pro zvýšení důvěryhodnosti používají různé smyšlené citáty odborníků a známých osobností.

Jedovaté margaríny

Server hoax.cz, který se internetovými mýty a řetězovými zprávami zabývá, zaznamenal městskou legendu o škodlivém margarínu již v prosinci 2007. V e-mailu, jehož odesílatel žádá o další přeposlání, se dozvídáme o tom, že margaríny při sebemenší konzumaci způsobují nemoci krevního oběhu, původně byly vyvinuty pro rychlý výkrm drůbeže, která ovšem z margarínů rychle hynula. Navíc se prý od plastů liší jednou jedinou molekulou.

Samozřejmě, že existují i mnohem zdravější potraviny než jsou margaríny. Informace uvedené v článku jsou ovšem zcela zcestné. Margarín jako každá potravina, která byla uvedena na český trh, musí splňovat bezpečnostní a jakostní náležitosti. Výrobci se také v poslední době snaží omezit i obsah nežádoucích transmastných kyselin, které vznikaly zejména při zastaralém ztužování tuků hydrogenací.

Sklo v kuchyňské soli

Další zpráva se týká tak základní potraviny jako je sůl. Ta prý již dávno není pouhou kamennou solí, nepoctiví výrobci do ní údajně přidávají písek či sklo. Rozemleté sklo pak řeže cévy a organismus se prý brání nadměrnou produkcí cholesterolu. Verze tohoto mýtu, která se dá dosledovat k známé internetové excentričce Petře Bostlové, z manipulace se solí viní světové zednářstvo.

Ani tento mýtus se ovšem nezakládá na pravdě. Pro jeho vyvrácení stačí znalosti chemie na úrovni druhého stupně základní školy. Rozpustnost soli je přibližně 35 gramů na 100 ml vody. Pokud by byla sůl nastavována sklem či pískem, to by se při jednoduchém testu nerozpustilo a zůstalo na dně nádoby jako nečistota. To se však při použití správného množství vody neděje.

Převařování trvanlivého mléka

Třetí rozšířený mýtus se týká trvanlivého mléka. Prošlé mléko údajně výrobci převářejí a uvádějí znovu na trh a to až pětkrát. „Bystrý“ spotřebitel ovšem takový trik snadno prohlédne podle číselné řady ve sváru na dně krabice, kde jedno číslo od jedné až do pěti schází. Právě tolikrát je prý mléko „recyklované“.

Taková městská legenda se však dá opět vyvrátit velice snadno. Dokonce k ní stačí oblíbená metoda konspiračních teoretiků „follow the money“, čili následuj peníze. Pro výrobce je daleko levnější prošlé mléko zlikvidovat, než ho složitě rozbalovat, převářet a znovu zavařené uvádět na trh. Na dně krabice tak spotřebitel nenachází důkazy o šokujícím zacházení s mlékem, jen soutiskové značky z balírny.

Karcinogenní éčka

Internetem také kolují seznamy škodlivých přísad v potravinách, takzvaných éček, zdánlivě od odborníků na výživu či zahraničních medicinských institucí. V ČR je například rozšířený seznam údajně sestavený odborníky z kliniky dětské onkologie v Düsseldorfu. Pod tento seznam by se ovšem onkolog nejspíše nepodepsal. Mezi různá kontroverzní barviva či konzervanty jsou zamíchány i takové „karcinogeny“ jako E 300 či E 330.

Pomeranč s HIV

Šiřitelé nejčerstvějšího mýtu si také jako jediní vybrali čerstvé potraviny. V takovémto e-mailu či příspěvku na sociální síti se objevuje fotografie pomeranče s červenou skvrnou v dužině. Prý se jedná o ovoce, do něhož neznámý škůdce vpravil krev infikovanou virem HIV.

Ve skutečnosti se ovšem spíše jedná o přirozenou mutaci. Virus HIV by navíc v pomeranči nepřežil ani převoz, ani pokojovou teplotu. Server Snopes, který se zabývá vyvracením mýtů, poplašných zpráv a hoaxů, navíc uvádí, že nakazit se nemocí AIDS či virem HIV z jídla je takřka nemožné. Jelikož se nebezpečný virus přenáší výhradně tělními tekutinami, nakažený by například musel předžvýkávat jídlo pro někoho jiného.