Bezplenková metoda – pro mnohé z nás naprosto nepředstavitelná, řada lidí si ji však velmi pochvaluje. Miminko je ponecháno zcela bez plen, ačkoliv řada rodičů používá plenku pro případ nehody. Malé dítě už od narození dává najevo, že se „mu chce“. Rodič dítě přidrží nad vhodnou nádobou a dítě vykoná potřebu. Výhody jsou zřejmé – metoda je levná, miminko netráví dlouhý čas ve svých vlastních exkrementech a zpravidla se mnohem dříve naučí používat nočník.
A nevýhody? Snad se ani nejedná o nevýhody v pravém slova smyslu. Tento postup je náročný zejména na čas rodiče, musíte počítat s trochu větším množstvím špinavého prádla. Rozhodně to však není tak, že by vše v bytě bylo po… a po… Metoda je značně ulehčena v teplých měsících, kdy můžete děťátko nechat s holým zadečkem nebo minimálně oblečené, naopak chlad vše podstatně komplikuje.
Látkové pleny – tak na nich pravděpodobně vyrostla většina z nás. Jsou prodyšné, pro kůži rozhodně zdravější a v kombinaci s vhodnými plenkovými kalhotkami si dítě neznečistí své oblečení. Pokud jste zdědili plenky po příbuzných, máte vyhráno. Nové plenky koupíte za různé ceny, nicméně vaše peněženka to určitě zaznamená. Separační plenky (tenké papírové obdélníčky, které koupíte za pár korun v drogerii a lze je prát) značně usnadňují údržbu látkových plen. V případě pomočení se jednoduše vyperou, je-li v plence i stolice, vyhodí se případně spláchnou i s obsahem do WC a látková plena zůstává jen mokrá. Údržba plenek finančně náročná není – prát je můžete s předpírkou i společně s dalším vhodným prádlem a žehlit můžete (po 6. týdnu věku děťátka) až po složení. Děti, které používají látkové pleny, se také v průměru naučí chodit na nočníček mnohem dříve než ty, které nosí jednorázovky.
Jednorázové pleny – jsou cestou pro rodiče nejpohodlnější, ale pro dítě – buďme upřímní – nejméně přirozenou. Výhodu představuje zejména fakt, že nemusíte děťátko přebalovat co chvíli, jeho zadeček zůstává stále v suchu (víceméně suchý je však také s použitím látkových + separačních plenek). Nicméně je v kontaktu s látkami, které (ač vašemu miminku rozhodně přímo neublíží) pro něj nejsou přirozené. To dokazuje i množství reakcí dětské kůže na pleny a to i u známých značek. Velkou otázkou zůstává vyvinutí určitých reflexů – dítě se počůrá, ale není v mokru, proto nepláče a nikdo jej tedy ihned nepřebalí - jak se má naučit močení ovládat? Logicky bude nočníček používat daleko později. Obrovským problém z pohledu životního prostředí tak představují použité pleny, které nelze recyklovat a těžce se likvidují. Jednorázové plenky však nechci odsuzovat, určitě je oceníme zejména v noci, na cestách a podobně.
Pro jakou variantu se rozhodnete záleží jen a jen na vás. Každému (jak rodiči tak dítěti) vyhovuje něco jiného. Hlavní přece je to, abychom pro svého drobečka udělali to nejlepší...
Agrant – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz