Po 40 letech vychází nestárnoucí kniha světově uznávaného dětského psychologa

Název: Rodiče a děti
Autor: Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.
Nakladatelství: Vyšehrad
Datum vydání: 3 / 2017
Formát: 145 x 205 mm
Vazba: vázaná
Počet stran: 360 stran
Cena: 253 Kč

„Slabá nervová soustava se neléčí, ale posiluje!“ zní jedno z okřídlených rčení nestora české dětské psychologie prof. ZDEŇKA MATĚJČKA. Recepty na širokou škálu problémů, na které každý rodič či prarodič naráží, si připomeňte v novém vydání jeho klasického díla RODIČE
A DĚTI. Knihu doprovázejí desítky dětských ilustrací. S předmluvou psycholožky a rodinné terapeutky Ludmily Trapkové vydává nakladatelství Vyšehrad.

„V celé knize jsem nenašla ani jednou slovo psychosomatika. Přesto je kniha psychosomatiky plná. Dětský psycholog Zdeněk Matějček byl po většinu svého profesionálního života spolupracovníkem dětských lékařů, které vědomě obohacoval, jak sám píše, o psychologickou stránku stonání dětí, kterým se poradensky věnoval. Po pětatřiceti letech klinické praxe prý spočítal, že vykonal na pětatřicet tisíc pedopsychologických vyšetření!,“ uvádí v předmluvě autorova žačka Ludmila Trapková. Matějčkovy bohaté zkušenosti jsou v této knize shrnuty. V jednotlivých kapitolách se věnuje rodině, kojencům a batolatům, dětství, dospělým, kteří dítě ovlivňují, škole, složitým životním situacím, jako je např. postižené dítě v rodině, ale i menším starostem, např. návštěvě lékaře, v poslední kapitole starším dětem a mládeži.  Autor řeší problémy, které s sebou přináší každodenní život.
Ačkoliv od prvního vydání, které vyšlo v Avicenu v roce 1986, uplynulo již 40 let, jsou Matějčkovy názory a poznatky stále aktuální.  Nezapomíná na sociologické průzkumy věnované funkci otce v rodině. Mnoho požadavků na otcovství dodnes není naplněno.
Knihu doplňují dětské kresby, jež jsou ukázkou práce prof. Matějčka s dětmi
a jejich rodiči. Na jednotlivých komentovaných příkladech čtenář vidí, jak prof. Matějček rozumí dětské duši  - viz např. obr. ze str. 350:

„Začarovaná rodina“ v pojetí osmiletého chlapce z rodiny, kde otec je alkoholik a děti se ho bojí. Chlapec ztotož­nil otce s osobou zlého kouzelníka – začarovaná zvířata jsou stejného druhu a „patří k sobě“.

Na závěr si připomeňme klasické výroky prof. Matějčka:
„Slabá nervová soustava se neléčí, ale posiluje.“
„Děti s lehkou mozkovou dysfunkcí (dnes ADHD) se neučí školou, ale životem.“
„Dítě odpočívá pohybem.“

O autorovi knihy Rodiče a děti

Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc. (1922–2004) je znám široké veřejnosti svými názory na praktické otázky výchovy dětí. Ve svých knihách, v nichž vycházel ze své mnohaleté praxe v dětské psychologické poradenské službě, popularizoval poznatky obecné i klinické psychologie. Jeho osobnost i dílo představují cenný odkaz dalším generacím. Všechny své zkušenosti shrnuje v této knížce. I přes léta soustavného výzkumu neztratil prof. Matějček schopnost své vědomosti předávat lidsky a jednoduchým jazykem. Středobodem jeho přemýšlení byla vždy rodina coby domov a zázemí, místo, kde se dítě učí, co znamená někam patřit. Jeho dílo tím bylo v rozporu s přesvědčením o kolektivní výchově. Profesuru tedy získal až v roce 1995. Během své kariéry působil v Sociodiagnostickém ústavu v Praze (později Dětská psychiatrická ambulance) a na katedře pediatrie Institutu pro další vzdělávání, přednášel na Karlově univerzitě a spolupracoval i s jinými institucemi, například s Dětským centrem Paprsek, s Psychiatrickým centrem či se Světovou zdravotnickou organizací. Předsedal české pobočce UNICEF. Mezi jeho největší zásluhy však patří především vznik SOS dětských vesniček.

Ukázka z knihy RODIČE A DĚTI, str. 85

První měsíc života
První měsíc je tu vlastně k tomu, aby se dítě vpravilo do života na světě.
Z ochranných stěn mateřského těla a z dokonalého soužití s ním vstoupilo najednou na samostatnou životní dráhu. Všechny nepra­videlnosti v jeho vnějších projevech jsou jen svědectvím o tom, jak se jeho organismus přizpůsobuje novým životním nárokům.
   Někdy se říká, že tak malé dítě jenom spí, občas pije a mezi tím křičí. Ale to není pravda. Dovede toho mnohem víc.
   Tak předně vidíme, že se střídají jeho stavy spánku a bdělosti. Mezi nimi jsou poměrně dlouhé časové úseky, kdy je v jakémsi polospánku či v polobdění.
A jak dny ubíhají, spánek a bdění se stávají vyhraněněj­šími a onoho mezistavu ubývá. Matky se dovedou instinktivně o stavu bdělosti a nasycenosti dítěte přesvědčit. Dotýkají se ho jemně na rtech a ručičkách a zkoušejí, jaký odpor tělíčko těmto dotykům klade. Čím je dítě bdělejší a čím je hladovější, tím více odporu! Ten je totiž projevem svalového napětí a tedy i úrovně životní aktivity dítěte.
   Děti nyní většinou leží ve zvláštní poloze na boku, přičemž jedna paže je více natažena a druhá více pokrčena. Odborně se tomu říká tonický šíjový reflex a vypadá to jako základní postavení šermíře. Když dítěti hlavičku stočíme na druhou stranu, původně natažená paže se pokrčí a ta původně pokrčená se natáhne. V téhle poloze toho ovšem dítě mnoho vidět nemůže. Tak nejvýš svou ručku. Však také vlastní ruka bývá jedním z mála předmětů, kterému dítě věnuje v této době zrakovou pozornost. Tím nejdůležitějším zrakovým podnětem je však něco jiného. Je to lidský obličej, či lépe řečeno lidské oči. Mnohými pokusy bylo dokázáno, že dítě má zřejmě vrozenou schopnost zaměřo­vat pozornost k určité specificky „lidské“ sestavě podnětů. Dívá se delší dobu třeba i na masku, jen když má velké oči a některé další základní rysy lidského obličeje. Ale nač dělat v rodině pokusy s maskou. Stačí, když se matky a otcové chovají tak, jak jim to káže jejich přirozený cit k dítěti. Pozorujeme-li totiž matky v běžném rodinném prostředí, vidíme, že se stavějí vůči dítěti do takové vzdálenosti, aby je dítě mohlo zrakem co nejlépe zachytit. Udržují skoro neomylně vzdálenost asi 25 až 30 centimetrů od očí dítěte, což je právě ta vzdálenost, na kterou jsou oči dítěte v tomto časném věku nařízeny. (Je to vlastně ochranný mechanismus – kdyby totiž dítě přijímalo zrakové podněty z jakékoliv vzdálenosti, byl by jeho nezralý zrakový aparát zbytečně přetěžován.)


Tuto knihu Rodiče a děti koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Vyšehrad.