Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Obrazově poutavý, poetický vánoční dokument vypráví o počátcích tradice stavění betlémů a jejich odlišnostech v jednotlivých regionech. Režie pořadu Po stopách českých betlémů M. Fišer Rozbrojová (Premiéra)
Příběh narození Ježíše Krista nepřestává lidi fascinovat ani po dvou tisících letech a rok co rok si jej připomínají živými betlémy, jesličkami v kostelích nebo doma při stavění vlastních figurek Svaté rodiny, pastýřů a Tří králů. Do Čech se betlémy dostaly díky jezuitskému řádu a rychle se staly symbolem Vánoc. První betlém představili jezuité veřejnosti v pražském kostele Sv. Klimenta v roce 1560. A lidé si je prohlíželi s úžasem, stejně jako dnes. I proto bratři využívali jesličky jako jeden z prostředků rekatolizace českého lidu. Dlouho ale nešlo o lidový zvyk a výraz lidové zbožnosti. To se stalo až po zákazu císaře Josefa II. vystavovat jesličky a betlémy v kostelích. Prostý lid si tak betlémský příběh začal stavět v domácnostech a betlémy se v podobě, kterou známe dnes, staly českým specifikem.
Čeští betlémáři si jesličky upravili dle svého a přizpůsobili je tomu, kde žili. Smísili tak českou krajinu s potůčky a lesy s představami o exotice, lidové kroje i orientální oděvy. Kromě pastýřů přidali i řemeslníky nebo sousedy z vesnice. Postupně tak vznikly světové unikáty, jako jsou
Ústecké papírové gobelíny, králické dřevěné figurky, příbramští chlebáčci nebo skleněné betlémy typické pro Železný brod. S tím vším vás v našem dokumentu seznámíme a nebudou chybět ani ty nejkrásnější a nejvzácnější mechanické betlémy jako jsou Krýzlovy jesličky v Jindřichově Hradci, Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem nebo Krýzova betlémská pohádka v Olešnici v Orlických horách.
Příběh narození Ježíše Krista nepřestává lidi fascinovat ani po dvou tisících letech a rok co rok si jej připomínají živými betlémy, jesličkami v kostelích nebo doma při stavění vlastních figurek Svaté rodiny, pastýřů a Tří králů. Do Čech se betlémy dostaly díky jezuitskému řádu a rychle se staly symbolem Vánoc. První betlém představili jezuité veřejnosti v pražském kostele Sv. Klimenta v roce 1560. A lidé si je prohlíželi s úžasem, stejně jako dnes. I proto bratři využívali jesličky jako jeden z prostředků rekatolizace českého lidu. Dlouho ale nešlo o lidový zvyk a výraz lidové zbožnosti. To se stalo až po zákazu císaře Josefa II. vystavovat jesličky a betlémy v kostelích. Prostý lid si tak betlémský příběh začal stavět v domácnostech a betlémy se v podobě, kterou známe dnes, staly českým specifikem.
Čeští betlémáři si jesličky upravili dle svého a přizpůsobili je tomu, kde žili. Smísili tak českou krajinu s potůčky a lesy s představami o exotice, lidové kroje i orientální oděvy. Kromě pastýřů přidali i řemeslníky nebo sousedy z vesnice. Postupně tak vznikly světové unikáty, jako jsou
Ústecké papírové gobelíny, králické dřevěné figurky, příbramští chlebáčci nebo skleněné betlémy typické pro Železný brod. S tím vším vás v našem dokumentu seznámíme a nebudou chybět ani ty nejkrásnější a nejvzácnější mechanické betlémy jako jsou Krýzlovy jesličky v Jindřichově Hradci, Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem nebo Krýzova betlémská pohádka v Olešnici v Orlických horách. Jako protipól statickým betlémům lidé hrají v adventním čase i živé betlémy. V Brně se rok co rok scházejí ochotníci na Dominikánském náměstí, aby si s publikem zazpívali koledy a společně tak oživili prastarý vánoční příběh. U nás v kostelích se betlémy začínají objevovat o adventu, Jezulátko v něm ale ještě nenajdete. To se do jeslí vkládá až na půlnoční mši 24. prosince a zůstává v nich až od slavnosti Zjevení Páně 6. ledna, kdy se přidají Tři králové. Podle lidové tradice se vše sklízí 2. února na svátek Uvedení Páně do chrámu, lidově nazývaný Hromnice.
Po stopách českých betlémů můžete sledovat 24. 12. 2019 od 16,50 hodin na ČT2!
Zdroj, foto: Česká televize
