Dnes každý nadává na mladé lidi, že zahálejí a nic pořádného nedělají. Ovšem, jsou i výjimky. Například můj synovec pořádá každý rok spoustu výletů pěšky i na kole. Každým rokem také vyráží na pochod Praha-Prčice. Letos se pochod konal v sobotu 20. května a jednalo se o jeho 56. ročník.

Synovec tím, že není z Prahy ani okolí, vyrazil už v pátek. Náležitě se na pochod připravil. Koupil si totiž hamaku, což je něco jako klasická zahradní houpací síť, která ale slouží turistům k pohodlnému a praktickému přespání v přírodě. Právě v ní chtěl přenocovat. Jen si představte, že usínáte na kraji lesa s výhledem na noční oblohu posetou hvězdami, dýcháte čerstvý vzduch a ráno se probouzíte s pohledem na východ slunce. A co teprve, když se v říjnu rozhodnete nocovat uprostřed lesa, kde kolem vás procházejí stáda troubících jelenů, a vy máte pocit, že stačí natáhnout ruku a můžete se jich dotknout. Tak to přesně umožňuje hamaka, navíc vás chrání před všudypřítomným nepříjemným hmyzem.

Takže synovec dorazil do Prahy již pátek. Vyšel z Písnice a ušel 21 kilometrů až to Týnce nad Sázavou. Odtud byl druhý den oficiální start pochodu z Týnce. Na ten měl synovec předem zakoupeno startovné. To činilo 40 korun.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. Ani letos se zájemci nemohli registrovat až na startu, kde již ukazovali pouze QR kódy. Loni toto opatření zavedli pořadatelé kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Jak se ukázalo, opatření bylo velmi zdařilé, osvědčilo se, a tak pořadatelé u něj zůstali.

Jak už jsem uvedla, pochod má tradičně několik tras. Ta nejdelší vede z Prahy a měří kolem 70 kilometrů. Z Týnce nad Sázavou na turisty čekalo krásných 42 kilometrů, například z Tábora to je 30 a 43 kilometrů dle startovního místa, nejkratší trasa z Miličína měří 13 kilometrů. Ale tras je mnohem víc.

Takže synovec Petr přespal v hamace z pátku na sobotu na zřícenině hradu Zbořený Kostelec. Ten stojí v přírodní rezervaci nad řekou Sázavou. Jde o zříceninu královského hradu, která je volně přístupná. Počátky dějin hradu nejsou doloženy. První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci (původně se jmenoval Kostelec nad Sázavou) pochází z roku 1341.

Druhý den vyrazil Petr na oficiální start z Týnce měřící 42 kilometrů. Společně s ním se na trasy pochodu Praha-Prčice vydalo ten den 21 760 turistů. První z nich vyrazili na trať hned po otevření startu před pátou hodinou ranní. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Mezi 12:30 až 12:40 dorazil do Prčice i první účastník nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Kolem 16:30 bylo v cíli zhruba 9000 lidí.

Do 16:30 dorazilo do Prčice i 37 z 970 turistů, kteří na nejdelší trasu vyrazili ráno z Prahy. Mezi nimi byly i dvě ženy.

Cyklisté mají samostatné trasy od roku 2006. Pořadatelé chtěli zabránit nebezpečí, protože lidé na kolech se míchali do tras pro pěší. Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů, které se mohou účastnit i senioři. Vozíčkáři vyjížděli na trasu, která začínala v Miličíně a měří 13 kilometrů. Letos se jí účastnilo 155 vozíčkářů.

Každý účastník dostal jako suvenýr malou botičku, každý rok v jiné barvě. Letos byla oranžová. Možná ani nemusím dodávat, že synovec má už doma pěknou sbírku botiček, protože se na pochod vydává každým rokem, tedy v letech, kdy byl pochod organizován.

Pochod Praha-Prčice se koná od roku 1966, kdy se pětistovka turistů vydala překonat vzdálenost 100 000 loktů českých, což odpovídá zhruba 60 kilometrům. Turisté se na pochod naposledy vydali v roce 2019, bylo jich přes 26 000. Další dva roky byla akce kvůli pandemii odložena. Loni na trasu vyrazilo přes 17 500 lidí.

Zpět do Prahy se synovec vydal přeplněným vlakem s posilovými vozy kvůli pochodu, a poté se vracel nočním Flixbusem do Ostravy. Náležitě znaven si mohl udělat další čárku za splnění účasti na pochodu. Bravo, Petře, a bravo všem dalším aktivním turistům!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10