Zatímco jaro bývá ve znamení pěstování bylinek, podzim nabízí bohatou úrodu na stromech. Už naše babičky ovoce sušily a schovávaly na zimu, kdy se hodilo pro posílení organismu a doplnění vitaminů. Podzimní zahrada je na plody štědrá, je proto škoda toho nevyužít a nezpracovat je na horší časy. Sušení ovoce není žádná věda, stačí se držet osvědčených postupů a triků.

Sušení jako způsob konzervování potravin je osvědčená metoda, jak si podzimní ovocnou úrodu zachovat, aniž bychom přišli o její chuť a cenné vitaminy. Navíc je to jedna z mála úprav, kdy se k ovoci nepřidává žádný cukr. To je dobrá zpráva zvláště pro ty, kteří si musí jeho hladinu v těle hlídat ze zdravotních důvodů. Při sušení v ovoci zůstává vláknina, proto stačí zobnout si pár kousků a bude vám to stačit na celý večer. Možná namítnete, proč se vůbec zaobírat sušením, když dnes už se dá sušené ovoce pohodlně koupit v každém supermarketu. Ve většině případů však v regálech supermarketů najdete sušené ovoce, které je proslazované. Na rozdíl od sušení na způsob křížal obsahuje spoustu rafinovaného cukru. Není nad to, sklidit si vlastní úrodu, zpracovat ji a následně si ji vychutnat během dlouhých zimních večerů.

Co všechno můžeme sušit a jak na to?

Suší se zejména jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve a višně. Při sušení poklesne obsah vody v ovoci o 70 %, plody se tím stávají trvanlivými a přitom zůstávají zdravými. Ať už sušíme jakékoli ovoce, vždy platí, že bychom měli vybírat pouze celé, zdravé a dostatečně zralé plody bez mechanického poškození, které obsahují hodně šťávy. Ovoce očistíme, omyjeme a nakrájíme na velmi jemné plátky, půlky, čtvrtky, osminky, jak je komu libo. Je třeba tyto úkony provádět rychle, aby dužnina na vzduchu nezhnědla, případně nakrájené kousky vkládat rovnou do kyselého roztoku – stačí voda s pár kapkami citronové šťávy. Pak už je sušení hračka. Můžeme sušit s použitím elektrické sušičky, ale stačí k tomu i obyčejná trouba v kuchyni. Nakrájené kousky ovoce se poté nakladou na sušicí rošty, na plech či pečicí papír. Důležité je nastavit správnou teplotu na sušení. Horko nad 85 °C by zničilo vitaminy, vůni i barvu sušeného ovoce. Lepší je začít na nízké teplotě kolem 20 °C, následně postupně přidávat až do 70 stupňů a skončit opět při výchozí nízké teplotě.

Suší se také šípky, i když s nimi je to trochu složitější. Říká se, že šípky musejí trochu přejít mrazem, abych chytily tu správnou vůni a chuť, ale je to mýtus. Pravda je však taková, že šípky dozrávají dlouho poté, co dostanou krásnou červenou barvu. Sklízí se ještě tvrdé, ale zralé.

Tip na skladování

Sušené ovoce je třeba uchovávat na suchém místě, aby nenavlhlo a bylo při konzumaci suché, ale zároveň pružné a ohebné. Na to jsou ideální pevné a stabilní sáčky, které lze opakovaně otevřít a zavřít, aniž by to mělo vliv na to, co je uvnitř.