Zhruba v polovině dubna jste si tu mohli přečíst moji pozvánku do Černilova nedaleko Hradce Králové, kde se od roku 2016 nachází krásný větrný mlýn. Jeho stavitelem je pan Jaroslav Horák, potomek mlynářů. Inspirovalo ho nejen Holandsko, ale také tvorba Antoniho Gaudího a Friedensreicha Hunderwassera, což znalému turistovi jistě neunikne.
Jak jsem se zmiňovala, pan Horák svá krásná malá území stále rozšiřuje a je nejen autorem u nás jedinečného mlýna, ale také nedaleké Galerie Mokrá louka nebo malého kousku země zvaného Pohádkov. Právě o něm jsem slíbila ještě napsat, což dnes konečně plním. Třeba to některé z vás inspiruje k pěknému prázdninovému výletu.
Pohádkov se nachází na výjezdu z Černilova na Libřice. Jeho vznik podnítila nutná oprava staré zdevastované vodárny, která stála u pramenů uprostřed zrestituované louky na dohled ze silnice. Z nevzhledné stavby s propadlou střechou se stala malovaná chaloupka, které místní lidé brzy začali říkat perníková…
A tak pan Horák po opravě vodárny na své louce začal budovat další nádherný kout, který je dnes už mnoha lidem dobře známý. Je stejně jako třeba již zmiňovaný nedaleký mlýn celoročně volně přístupný – sice byl vybudovaný především pro radost dětí, ale musím říct, že jednoznačně jeho kouzlu propadnou i dospělí návštěvníci. Alespoň tomu tak bylo v době našich dvou návštěv: ať už tu byli s dětmi jejich rodiče nebo prarodiče, případně se tu zastavovali jen samotní dospělí, všichni se nadšeně vraceli zpátky do dětství!
Když se tu rozhodnete i vy zastavit na prohlídku a procházku, doslova po pár metrech od auta (nebo prostě od silnice) hned na začátku areálu narazíte na veselou tříčlennou vítací partu. Než celý Pohádkov obejdete, užijete si další krásné prvky: zastávku si můžete udělat například u ptačího domu s budkami a ptáčky, štěstí vám možná přinesou pavouci na obří pavoučí síti a vedle ní můžete obdivovat věčně rozkvetlé slunečnice. Narazíte na rozesmátou rodinku, černilovský Manhattan, zvonici.
Další příjemnou zastávkou pro vás může být malý rybníček obehnaný vrbičkami a u něj čapí hnízdo a ptačí budky. Cestou vás ještě čeká malý domeček pro rošťáky, vedle něj sídliště a o kousek dál u perníkové chaloupky s Ježibabou v okně velká parta skřítků. Před chaloupkou se dá posedět na lavičce pohody s výhledem třeba na okolní vrby nebo roztodivný věčně rozkvetlý strom. Také tu potkáte skřítky na čekané a minete netradiční studánku Berty a Lenky (s pramenitou pitnou vodou) nebo krásné a vtipné koupání u Gaudího. V prostoru Pohádkova jsou i různé stálekvetoucí květy, motýli, vážky, obří houby… Malovaná lavička na prameni má samozřejmě jako místo odpočinku také své kouzlo. Většina výtvorů pana Horáka rozesetých po louce v Pohádkově je buď ze dřeva, nebo z mrazuvzdorné keramiky.
U Pohádkova není vybudované žádné parkoviště, své auto můžete ponechat na menším prostoru hned u silnice. Počet míst je omezený, ale protože se (alespoň zatím) nejedná o turisty masivně vyhledávané místo, většinou tu s trochou štěstí zastavíte.
Východní Čechy nejsou pro návštěvníky velkým lákadlem, ale rozhodně mají co nabídnout. Snad jsem vás o tom alespoň trošku přesvědčila. A u Černilova je to prostě pohádka, odjet se vám jen tak chtít nebude!
ChytráŽena.cz