Reální policisté, případy ukazující skutečný život a volání o pomoc. Příběhy z každodenní policejní praxe, ať už se jedná o drobné přestupky, větší konflikty či podezření z trestných činů, přináší divákům pořad Policie v akci. Některé případy mohou sloužit jako varování, jak se nenechat podvést, i jako návod na to, v jakých situacích se na muže zákona obrátit. Jiné příběhy vyvolávají úsměv. Jsou i takové, kde není jiná možnost než pachatele zatknout a odvézt na služebnu.
Nejzajímavější případy tohoto týdne:
Nájem bytu
Na dispečink volá vyděšená Miluše Protivová, která v obavách oznamuje, že se jí někdo pokouší vloupat do bytu. Má strach sama zasáhnout, kvůli vzniklému hluku je přesvědčena, že pachatel nebude váhat použít páčidlo. Na místo je vyslána policejní hlídka, která přijíždí před dům paní Protivové. Vysedají z vozu, když si všimnou, že dveře do vchodu jsou otevřené. Procházejí tedy pozvolna až k bytu oznamovatelky, kde klepou. V bytě je klid. Pak vyděšená oznamovatelka otevírá. Ihned uvádí, že se chvíli po jejím telefonátu podivné zvuky přestaly ozývat a pachatel se vypařil. Sama v bytě nebydlí déle než 14 dnů, a toto ji velmi znepokojuje. Policisté místo ohledávají a pokouší se najít nějakou stopu po vloupání.
Na místě se nic nenachází, což však žena dotčeně odmítá a stále trvá na své verzi, kdy se jí někdo do bytu pokoušel vniknout. Hlídka si vše potřebné zaznamená a loučí se s oznamovatelkou, která se cítí trochu uraženě, že lépe nepochodila, a zabouchne se v bytě. Policisté pomalu odcházejí chodbou. Než stačí vyjít z domu, zastaví je zoufalý křik a volání o pomoc. Protivová se objeví v momentě za nimi s tím, že na jejím balkóně je nějaký cizí muž. Policisté běží zpět do bytu a ihned u zloděje zasahují. Jedná se o muže zanedbaného vzhledu, který postává na balkóně a chce se dostat dovnitř, na policisty nevěřícně hledí. Hlídka jej následně vyvede do bytu, muž spolupracuje a neklade žádný odpor, jen je překvapen, co tam policisté dělají. Dle jeho výpovědi se jedná o jeho byt, do kterého se nemohl dostat, tak se pokusil přijít balkónem, jelikož je to v přízemí. Vyděšená Protivová volá, že to ona si byt pronajala, a muže vůbec nezná. Legitimovaný Jakub Vávra vůbec nechápe, proč o bydlení přišel a kde jsou jeho věci, sám má byt pronajatý půl roku, vrátil se do něj po dvou měsících.
Protivová neváhá vzít telefon a zavolat majiteli bytu Vítu Rybkovi, který ve vchodě také bydlí, a udat mu celou situaci. Dispečink hlásí, že Vávra na sobě nenese žádné obvinění a muž se pomalu doznává k tomu, že právě řeší docela složitou finanční situaci a značně se opozdil s nájmem, záměrně ale v tuto chvíli nedozná celou pravdu. Do jeho slov se ozve zaklepání a Protivová od dveří přivádí majitele bytu, Víta Rybku. Ten se hned rozčiluje, že Vávra z bytu odešel bez zaplacení nájmu s tím, že už dva předchozí dlužil, a jen sliboval, že to dorovná, nešlo ho ale vůbec zastihnout. Rozhořčený majitel bytu poté, co se muž vypařil, neváhal byt vyklidit, uklidit, vymalovat a znovu pronajmout. Vávra uznává, že se skutečně nechoval dobře a nebyl schopný dostát svým závazkům, přesto má dojem, že by měl mít právo v bytě nadále pobývat, za což mu Rybka nadává na celé kolo, jestli si uvědomuje, co za vícenáklady ho stála příprava bytu pro nového zájemce.
Policisté odvádí Vávru pryč s tím, že se ještě doptávají, jakým způsobem se pokoušel do bytu dostat. Muž u sebe nemá páčidlo ani nic nebezpečného, ukazuje, že si pokoušel otevřít starým klíčem, se kterým u vchodu pochodil, ale do bytu se již dostat nedokázal. Jelikož muž nezpůsobil nic zásadního ani nic nepoškodil, je majitel bytu Rybka odkázán, aby se ve sporu obrátil na občansko-právní řízení, kde může s nájemcem dořešit vzniklý dluh, je mu také vrácen byt od vchodu. Sám Vávra nakonec uznale odchází z místa bez větších komplikací, uznává, že o bydlení přišel vlastní vinou, a ani se nediví majiteli bytu, že jednal, jak jednal. Případ je uzavřen, hlídka nasedá do policejního vozu a odjíždí.
Zloděj hyena
Je den. Policisté projíždějí městem, když najednou spatří dva muže, jak utíkají po ulici hlava nehlava. Když Pavel, před kterým prchá Ivo, vidí policisty, zuřivě na ně gestikuluje a ukazuje na Iva. Křičí přitom, že to je zloděj. Policisté začnou společně s Pavlem Iva pronásledovat. Ten v jeden moment odhodí peněženku, kterou někdo sebere. Policisté nakonec Iva dopadnou a začnou zjišťovat, co se vlastně stalo. Pavel i Ivo se vydýchávají a oba dva se snaží policisty přesvědčit o své pravdě. Pavel jim říká, že ten muž je zloděj, který okradl stařenku, která za rohem na ulici upadla. Ivo tvrdí, že to není pravda, že si ho s někým spletl a on utíkal, protože se bál o svůj život, myslel, že je Pavel nějaký blázen. Když policisté otevřou peněženku, najdou v ní hotovost a doklady na jméno Anna Volechová.
Pavel říká, že to je ta stařenka, Ivo tvrdí, že to nikdy neviděl. Pavel policistům rozčileně říká, že se vše stalo tady za rohem a že tam s tou starou paní zůstala jeho přítelkyně. Všichni (Ivo ne moc dobrovolně) se tam odeberou. Na lavičce tam sedí nešťastně se tvářící stařenka, o kterou pečuje mladá dívka, Eva. Obě dvě potvrdí Pavlův příběh, Anna dojatě Pavlovi, Evě i policistům děkuje a vypráví jim, že zakopla a upadla a Ivo se tvářil, že má o ní starost a pomáhá jí na nohy, ale místo toho jí ukradl peněženku a začal utíkat. Naštěstí šel okolo Pavel s Evou a pomohli jí. Policisté Anně vrací peněženku a Iva zatýkají. Ten je vzteklý a tvrdí, že to na něj všichni narafičili, proti němu ale hovoří i to, že už byl za majetkovou trestnou činnost několikrát trestaný. Policisté ho odvážejí na služebnu.