Pompeje ve znamení tragédie

Město mělo všechny předpoklady k tomu, aby prosperovalo a rozrůstalo se. Díky výhodné poloze na břehu moře a zároveň u splavné řeky Sarno se v Pompejích čile obchodovalo. Úrodná půda v okolí zase umožňovala rozvoj zemědělství. Staly se typickým rezidenčním sídlem, které obývaly šlechtici.

V roce 61 n.l postihlo město, jako výstražné znamení budoucí tragédie, silné zemětřesení. 24. srpna roku 79 se stále pracovalo na obnově města po prvním zemětřesení. Silná erupce sopky Vesuv zastihla pompejské (a nejen pompejské, erupce zdevastovala pobřeží od Herculanea po Stabii) obyvatelstvo naprosto nepřipravené. Žhavý popílek a lapily (sopečné kameny) dopadaly do města stále hustěji a zapalovaly střechy domů. Někteří lidé se snažili utéct z města (úzké brány byly zablokovány), jiní pouze seděli doma a čekali.

ischia Díky šest až deset metrů vysoké vrstvě popílku bylo město na řadu staletí vymazáno z mapy. O průběhu erupce se podrobné informace dochovaly díky záznamům vědce a vojenského velitele Plinia staršího, který zahynul na lodi při erupci.

Na existenci starověkého města se přišlo poprvé v 18. st. Poté začal archeologický výzkum. Nyní se můžeme procházet po ulicích a obdivovat zbytky staveb. Na první pohled zaujme Apollónův chrám postavený na rozlehlém prostranství. Byl prvním náboženským centrem města. Velká zastřešená Bazilika fungovala jako administrativní budova a scházelo se v ní velké množství lidí (návštěvníci si dokonce na stěnách nechávali vzkazy).

Způsobem relaxace byla pro obyvatele návštěva lázní (mohlo si jí dovolit i chudší obyvatelstvo). Pobyt v lázních byl doplněn cvičením. Později byl dokonce přistaven nekrytý bazén. Lázně pro ženy a pro muže byly odděleny. Ve městě fungovalo asi dvacet pět nevěstinců, lupenare. Stěny v nich byly pokryty obrázky, které fungovaly jako reklamní plakáty.

ischia-chram Oblíbenou zábavou obyvatel byla i návštěva divadla (amfiteátru). Popílek zakonzervoval pekárnu tak dobře, že se žernovy podařilo zprovoznit. Pracovali s nimi buď otroci nebo častěji osli. Obchody byly většinou propojeny s domem majitele. Pulty s otvory sloužily k nabízení jídla. Šlo vlastně o starověký ,,fast food“.

Soukromé vily zámožnějších pompejanů jsou zdobené barevnými dlaždicemi a štukovou výzdobou. Nesměla v nich chybět zahrada a pokojík pro otroka (v domě pracoval jako vrátný a strážce). Většina domů (nejen soukromých) měla i vlastní oltářík zasvěcený určitému bohovi.

Silnice v novějších částech města jsou dlouhé a rovné (novější část byla postavena podle přesného plánu). Chodníky jsou vyvýšené cca půl metru nad silnici kvůli tomu, aby chodci nešlapali ve vodě a nečistotách, které po silnici tekly (obsahy toalet se ale na ulici nevypouštěly). Přechody pro chodce jsou vyřešeny několika vyššími kameny ve vozovce. Úzké vozy měly vysoká kola.

ischia-pamatky Na návštěvu Pompejí je ideální spíš chladnější počasí nebo aspoň dopoledne, protože mramor se na slunci rozpálí a teplota v archeologickém objektu je o několik stupňů vyšší než v okolí.V odpoledních hodinách v sezóně zase do objektu přijíždí velké množství turistů. Prohlídka s průvodcem trvá přibližně dvě až tři hodiny, za které se nestihne projít velká část města. Nejzajímavější objekty naštěstí nejsou daleko od sebe.