Vendula Špetlíková, kterou znají její fanoušci jako energickou, usměvavou maminku dvou malých dětí vletěla do světa showbyznysu jako ostřílená moderátorka. A nechce toho málo. Hecuje národ k tomu, aby lidé své recepty, které má skoro každý doma schované už po několik generací, předávali dále svým potomkům.

To tedy zrovna není malý cíl. Myslíte si, že český divák na tohle uslyší a že váš pořad může změnit i vztahy v rodinách?

Nejsem zase tak naivní nebo sebestředná, abych si myslela, že změním myšlení celého národa. Ale i kdyby jen jedna rodina na základě mého pořadu „vytáhla“ rodinné recepty po své babičce či mamince a společně si je uvařila a snědla a připomněla si tu chuť a vůni, pak vím, že to mělo smysl.

Jak jste se vy sama vlastně dostala k vaření a pečení?

Hlavně přes mou maminku, které tímto musím znovu poděkovat za trpělivost a ochotu mě ty naše rodinné poklady naučit. A také babičku, kterou tímto z celého srdce zdravím tam nahoru – do nebe.
Ale samozřejmě jsem i typ člověka, který má rád staré fotografie z rodinného alba, příběhy a také recepty, jak ty vystřižené z časopisů, tak ty napsané rukou mé babičky a maminky. Ráda se jimi inspiruji, některé trochu předělám a jiné nechám přesně tak, jak je vařily či pekly ony samy.

Ještě před samotným pořadem jste vydala vlastní kuchařku, ve které, jak jsem koukala, je přes 430 receptů. Vy tedy nejste zrovna troškař…

To byste měla říct spíše mé vydavatelce. Samozřejmě mi všichni radili, ať vydám jen několik receptů, jako to dělají ostatní, že tím snížím náklady a tak dále, jenže já jsem chtěla mým fanouškům dát kompletní kuchařku, ve které najdou vše od polévek, přes hlavní jídla až po moučníky i dorty, ale třeba i studené večeře. A myslím si, že i díky tomu se kuchařka stále dobře prodává. Chtěla jsem, aby moje kuchařka byla právě takový rodinný poklad, kniha, kam se podívám, když nevím, co budu dnes vařit a vždy něco najdu.

Nejde si nevšimnout vašeho úžasného vztahu s vaší dcerou. Myslím, že všechny maminky fascinuje, jak je na svůj věk nejen šikovná. Jak to děláte?
To se musím smát. Moje Vendulka je totiž hrozný čertík a energické dítko, ale musím uznat, že je úžasná v tom, jak si vždy natáčení užívá a jak si během chvilky získá všechny strejdy ze štábu. Kdyby jí to nebavilo a nepůsobilo radost, nikdy bych s tím nesouhlasila.
Ale my s Vendulkou trávíme hodně času spolu a pomáhat v kuchyni je její velký koníček. Tak proč jí to nedopřát i v pořadu. Jsme díky tomu často spolu a obě si to moc užíváme. Nesmím ale zapomenout na mého manžela a maminku, bez nich bych tenhle pořad opravdu dělat nemohla. Jsou to hlavně oni, kdo mě podporují a pomáhají mi.

A co váš malý syn? Jak ten vnímá maminku jako začínající televizní hvězdu.
Péťa je ještě moc malý, aby to všechno nějak vnímal či dokonce chápal. Co už ale vnímá, je vaření jako takové, protože Vendulka si s ním v pokojíku hraje na vaření, maminka každý den vaří, tak našemu zlatíčku nic jiného nezbývá, než vařit také. Sice zatím jen v rámci her, ale nevím, nevím, jaká ho čeká budoucnost.

Jak se díváte na pořady o vaření jiných kolegů? Vnímáte tuhle konkurenci?
Musím se přiznat, že je vůbec nevnímám jako konkurenci. Každý jsme jiný, každý vaříme jiná jídla a hlavně i s jiným cílem. Já rovnou říkám, nejsem profesionální kuchařka, jsem normální maminka od dvou dětí, která ráda vaří a peče. A protože jsem trochu takový staromilec, mým cílem je, aby lidé nezapomínali na rodinné recepty a chutě těch jídel, aby se prostě české tradiční recepty předávaly dál.

Ale jsou hodně náročné na přípravu a také tučné.
A s tím právě nemohu souhlasit. To jsou dogmata, která ve společnosti přežívají. Například oblíbená italská kuchyně ve většině českých domácností jsou to těstoviny a pizza. To je dietní? Těstoviny mají stejnou výživovou hodnotu jako knedlík. A taková francouzská kuchyně vyhlášená po celém světě je máslo, smetana a víno. Prostě nechápu, proč Češi nejsou hrdí na svou kuchyni.

Je jednoduchá, fantastická a co si budeme povídat, zeptejte se chlapů, čemu dají přednost? Asijské kuchyni, rizotu s mořskými plody, nebo voňavému kuřeti na paprice či vepřové pečeni se šesti? Ale ono jde spíš o suroviny. Já chci jít do obyčejného obchůdku kdekoliv v České republice a koupit suroviny, ze kterých pak uvařím. Nechci, a s dětmi ani nemohu běhat po různých trzích a specializovaných prodejnách a shánět nějaké speciální suroviny. A proto také preferuji české výrobce, protože chci naši národní identitu vnímat i přes moji rodinu. Není to jednoduché, ne vždy se to daří, ale právě i proto trochu doufám, že lidé pochopí, že naše tradice mají svůj význam a jsou pro nás důležité.

A poslední otázka, jaké jsou plány Vendy do budoucna, až první řada pořadu skončí?
Plány jsou jedna věc a realita mnohdy jiná. Teď si užívám natáčení dalších dílů pořadu a připravuji propagaci pořadu a kuchařky s mou manažerkou. Také připravujeme novou kuchařku z pořadu. Pro mě je důležité trávit nejvíce času s rodinou, a tomu se snažím podřídit mé plány do budoucna.