Pošta pro tebe – 26. 10. 2014

Příběh Marcely a Marušky spojuje stejné očekávání – chtějí se seznámit se svým biologickým otcem. Každá však přichází v jiném věku, s jinými životními zkušenostmi, jiným osudem. Katka z pořadu Pošta pro tebe ze dne 26. 10. 2014 by ráda poděkovala svým přátelům.

Marcela napsala do Pošty s vědomím, že její příběh není nijak vzácný. Možná právě tato okolnost ulehčila její rozhodnutí: setkat se se svým neznámým biologickým otcem. Její rodiče se rozvedli velmi brzy po jejím narození a Marcelu si osvojil a vychovával druhý maminčin muž. Přibyli jí dva sourozenci a dětství prožila hezky. Tatínka, který ji vychovával, milovala a měla k němu možná blíž než k mamince. Usuzuje, že kdyby jí už jako dospělé nezpůsobil bolest, kdyby po třicetiletém manželství od matky neodešel a neodřízl od sebe celou rodinu včetně vnoučat, myšlenka na setkání s biologickým otcem by zůstala pouhou teorií. Čím je starší, tím více si přeje vědět, kdo to je, jak žije a jestli na ni někdy myslel. Nechce nic vyčítat, nemá důvod. Sama je rozvedená, vychovává čtrnáctiletou dceru a té by moc přála dědečka...  

Katka z pořadu Pošta pro tebe ze dne 26. 10. 2014 je téměř nevidomá. Navzdory tomu působí jako veselá a zdá se, že šťastná dívka. K jejímu životnímu pocitu možná také přispěli dva lidé, které si pozvala do studia. Z náhodného a všedního setkání s nimi se postupně vyvinulo nečekané přátelství, alespoň Kateřina to tak vnímá. Rozhodně se k ní dosud nikdo tak mile nechoval, dosud ji nikdo nebral s takovou přirozeností, navzdory její vadě. „Noví lidé“ ji přijali mezi sebe. Kateřina s nimi zažívá spoustu legrace a na setkání s nimi se vždycky těší. Stali se součástí jejího života, dali mu veselé barvy. Kateřina chce své milé s troškou potměšilosti překvapit, ale také jim, zcela vážně, za jejich přátelství poděkovat...

Maruška z pořadu Pošta pro tebe ze dne 26. 10. 2014 přišla do studia proto, aby poznala svého otce a své sourozence – jeho děti. Nikoho z nich nezná a nikdy neviděla. Rodiče spolu žili velmi mladí, a rozešli se brzy – dřív, než začala Maruška chápat. Otec se po rozchodu o prvorozenou dcerku ani syna, který byl v době rozchodu rodičů na cestě, nezajímal. To jediné Marušku mrzí, jinak zřejmě nepřítomností otce nestrádala. Na její výchovu měli postupně vliv dva nevlastní, oběma říkala tati. Pokrevní otcovství se v rodině příliš neřešilo. Maruška z pořadu Pošta pro tebe ze dne 26. 10. 2014 zná toho svého pouze z matčina vyprávění, z rodného listu a ze soudních spisů řešících alimenty. Z dokumentů také ví, že by měla mít z otcovy strany více sourozenců. Sama má svůj život, svou rodinu a zřejmě získala patřičný nadhled. A také odvahu k tomu, o čem dlouho přemýšlí: udělat první krok...