Pošta pro tebe 4. 5. 2016

Nečekaná setkání, usmíření po letech, nalezení dávné lásky, splnění tajných přání a snů. To vše před zraky diváků, kteří se stávají svědky opravdových emocí.

V životě čtyřicetileté Leony z pořadu Pošta pro tebe ze dne 4. 5. 2016 nechyběly výšiny ani pády. Jak sama zhodnotila – mnoho získala, ale mnoho také ztratila. Mimo jiné otce. Když se narodila, matka onemocněla poporodní psychózou, otec od ní odešel a Leonu vychovávali prarodiče. Matka se z nemoci nikdy nevzpamatovala a v Leonině životě hrála spíše negativní roli. Leona otcův odchod od matky svým způsobem chápala, ale jak mohl zapomenout, že má dceru? Uložila si to v mysli tak, že jej zřejmě nezajímala. Pocit osiřelosti ji však nikdy úplně neopustil, poznamenal její osobní vývoj, vztahy, životní postoje. S narozením svých synů začala Leona silně vnímat, jak je přítomnost otce důležitá. Začala chápat své problémy. Rozhodla se prolomit všudypřítomný komplex sirotka a s otcem se seznámit. Setkání s ním považuje za důležitou součást cesty k sebeuzdravení.

Irena z pořadu Pošta pro tebe ze dne 4. 5. 2016 je adoptovaná a její příběh je generačně typický: o svém původu se dozvěděla na ulici, a přestože jí rodiče nic nezapírali a hlavně ji milovali, určitá nejistota v ní od té doby zůstala. Nikdy po seznámení s biologickou rodinou netoužila a za života rodičů by ani nedopustila jakýkoliv zásah do vzájemného vztahu. Přemýšlí o tom až v posledních letech, kdy se cítí sama. Chce se dozvědět, zda nemá ve světě nějaké sourozence. Ještě by si mohli leccos dobrého navzájem předat.

Život Evy z pořadu Pošta pro tebe ze dne 4. 5. 2016 naplňují především děti a vnoučata. A právě děti ji povzbudily v tom, aby si splnila své přání. Vyrůstala v neúplné rodině, pouze s maminkou a starší sestrou Jarmilou. Otce si nepamatuje, i když jeho existenci jí nikdo nikdy neupíral. Rodiče se rozvedli, když byla ještě maličká, a snad se dohodli, že otec bude vychovávat prostředního syna Mirka a matce zůstanou dcery. Toto rozhodnutí ovšem nakonec způsobilo, že Eva vlastně nezná ani otce, ani bratra. Otec se s dcerami nestýkal a maminka nevídala svého prostředního syna. Eva tuto zvláštní situaci v rodině přesto nevnímala nijak tragicky, neměla pocit, že by strádala. Až v posledních letech, po smrti maminky, si začala uvědomovat, co všechno jí chybí.