Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Postav si sen – 26. 4. 2021:
Jirka pracuje jako dělník v betonárce. Všechen čas věnuje synovi a dalším dětem, je to trenér hokeje a každé odpoledne tráví čas na zimním stadionu. Kvůli práci a hokeji už mu nezbývá logicky čas na dům. Míša pracuje v třísměnném provozu jako dělnice. Ve volném čase se věnuje domácnosti a funguje jako „taxikář“ pro syna, který chodí do první třídy, hraje závodně hokej a fotbal. V minulosti měli problémy, nějakou dobu byli od sebe, ale kvůli synovi vše překonali a dali se zase dohromady. Jirkova maminka je přesvědčená o tom, že až bude vše hotové, pár to ještě víc semkne. Rodina bydlí v domě, ve kterém žila Jirkova babička s dědou, pak tatínek.
O toho se Jirka staral, když byl nemocný, a po jeho smrti už zde zůstal. Nápad přihlásit je měla Jirkova maminka – vidí, jak dlouho se s rekonstrukcí syn pere, nechtěl si brát hypotéku kvůli tomu, že měnil práci. Hlavním důvodem, proč se babička rozhodla vyhledat pomoc našeho pořadu, byl ale její vnuk. Jiřík si začal uvědomovat, že to u nich doma není úplně hezké, a nechce si domů zvát kamarády, kteří se mu navíc posmívají, že mají starý a ošklivý dům. Také vnímá, že spí všichni v jedné místnosti, a chtěl by mít už pokoj sám pro sebe. Babička by mu chtěla udělat radost a změnila to, protože jeho rodičům na rekonstrukci nezbývá příliš času ani peněz. Navíc se starají o psa a kočky.Dům postavili babička s dědou. A pak v něm žil táta, který ale onemocněl rakovinou a potřeboval, aby se o něj někdo staral. Tehdy žil Jirka v Praze, ale poslední roky tam s ním byl. Momentálně jsou všechny pokoje v rozestavěném stavu. Je zde rozvedena nová elektrika a jsou vyměněná okna, v kuchyni jsou trubky na topení a je zapojená voda. Jirka sám všude vyměnil okna, připravil elektřinu, odstranil v některých místnostech starou podlahu, staré radiátory, nainstaloval nové odpady a vodu. Jenže Jiřík nemá svůj pokojíček. Kuchyň je víc než provizorní.
Nádobí myjí v myčce v koupelně, kam ho Míša nosí z kuchyně. Sice měli jasný plán a představu, kde a co v jaké části domu jednou bude, ale zatím „skutek utek“. Nejvíc by si přáli dětský pokoj pro syna. Na ničem netrvají a budou vděčni za jakoukoli pomoc. Mají rádi přírodní materiály, dřevo, kámen, šedou a bílou barvu. Jejich snem je stůl ze starých fošen. A to je velká výzva pro Zuzanu s Viktorem, kteří ale u jednoho pokoje rozhodně nezůstanou.
A jak se na proměnu dívají designéři
Zuzana Schubertová a Viktor Čikoš?
Hodnocení designérů: První dojem, když jsme vešli do domu, byl, že tohle nemůžeme zvládnout. Katastrofální stav domu, velký rozsah a málo času na vše. Zároveň se v nás mísily pocity, že Jirka s Míšou jsou neskutečně milí, pracovití lidé. Byli nám od začátku moc sympatičtí a chtěli jsme jim pomoct. Myslím, že zvítězilo odhodlání, že to prostě musíme zvládnout, aby už na to Jirka s Míšou nebyli sami. Už měli vytvořený koncept domu, a dokonce i rozdělané instalace v místnostech, na kterých Jirka po několik let pomalu, a hlavně úplně sám pracoval. Bohužel ale rozmístění místností se nám zdálo vyřešeno špatně. Do samotného srdce domu, kde bylo několikero dveří, chtěli Jirka s Míšou umístit dětský pokoj pro syna Jiříka.
Toto pro nás byl zásadní problém, pod který jsme se nechtěli podepsat. Vytvořili jsme tak úplně nový koncept, kdy jsme dům rozdělili na společenskou část s obývacím pokojem, jídelnou a kuchyní a přes chodbu pak klidovou zónu s ložnicemi. A doufali, že Jirka s Míšou budou souhlasit, vzdají se svých původních plánů a nechají si poradit praktičtější řešení. Povedlo se. Ale tím, že jsme dům vlastně takto vyřešili, bylo nutné se tím pádem pustit do všech místností. V zadní části domu, kde jsme naplánovali obě ložnice, nebyla ani vylitá podlaha! Ze zdí trčely instalace pro původní kuchyň, nebyly hotové omítky, nikde žádný radiátor, jen vlhko a zima. Zkrátka hrůza. Ze začátku to vypadalo tak, že se nic nestihne. Ale díky pracovité partě lidí i samotnému Jirkovi se pomalu vše začalo klubat. V momentě, kdy jsme rozvedli všude v podlahách a zdech radiátory, omítli stěny a vše začistili, vyloupl se krásný prostorný interiér.
Jirka s Míšou obývají téměř 200 let starý dům, přesto jsou to ale mladí, moderní lidé, kteří od začátku chtěli tak trochu zachovat ráz domu, ale zároveň z něj nechtěli udělat chalupu. Interiér jsme tedy pojali citlivě a rozhodli se kombinovat surové přírodní materiály – dřevo, kov, lícové pásky z cihel, trámy, spolu s modernějšími materiály. V okolí domu jsou všude lesy, „pozvali“ jsme tedy tak trochu přírodu i dovnitř. V interiéru najdete hodně zelené barvy, krásnou prostornou zelenou sedací soupravu. Jeden z partnerů nám věnoval živé stromy v nádobách, další zase vyrobil krásný masivní jídelní stůl.
Kontrastem k tomu všemu je moderní kuchyň v barvě lávy se spoustou vychytávek a moderních spotřebičů. Podlahy i dveře jsme všude volili v dekoru přírodního dubu a kování záměrně černé a moderní. Také vypínače a zásuvky jsou ve výrazné antracitové barvě. Středovou místnost, kde jsme vytvořili kuchyň, jsme se snažili co nejvíce probourat do obývacího pokoje a otevřít. Vznikl tak velký společenský prostor. Průchod jsme pojali tak, že vznikla i zajímavá nika na dřevo a vedle ní jsme umístili nová vysoká kulatá kamna, která působí dominantně v celém interiéru.
