Poznatky z návštěvy Ministerstva dopravy

Ministerstvo dopravy je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy, odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování, působí jako ústřední vodoprávní úřad. V „Den otevřených dveří“ se letos o ministerstvo zajímalo 1 184 lidí. Patřila jsem mezi zvídavé, příležitost jsem využila a jako návštěvník s číslem 733 jsem vstoupila do nádherné dvorany.

Budova Ministerstva dopravy stojí na pravém břehu Vltavy na nábřeží Ludvíka Svobody v Praze. Postavena byla v letech 1927 - 1932 jako jedna ze tří reprezentativních státních budov, kterou nechala československá vláda postavit na novém nábřeží, které vzniklo zrušením vltavských ramen a ostrovů a demolicí vyhořelých Helmovských mlýnů na bývalém Petrském nábřeží. Budova byla původně postavena pro československé Ministerstvo železnic. Přesto se v době socialismu v letech 1960 - 1990 stala sídlem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Až po revoluci začala budova opět sloužit jako sídlo Ministerstva železnic, tedy Ministerstva dopravy.

Doplňuji, že ve stejné době byly nedaleko postaveny dvě další reprezentativní budovy, kde sídlí Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektem budovy pro Ministerstvo železnic byl Antonín Engel. Monumentální neoklasicistní symetrická obdélníková budova má šestipatrový střed a třípatrová křídla. Hlavní průčelí se zdůrazněným vchodem je obráceno k nábřeží, dvě nárožní křídla po stranách od vchodu jsou předsunutá. Komplex se obtáčí kolem čtyř ústředních dvorů, z toho tři jsou otevřené a jeden tvoří uzavřené atrium se schodištěm, za hlavním vchodem z nábřeží. Budovu zdobí sochy od Josefa Mařatky, znázorňují Textilnictví, Obilnictví, Hutnictví a Hornictví. Dále na budově objevíte sousoší od Josefa Pekárka a sousoší od Ladislava Kofránka, plastiky orlů a znaky okřídlených kol.

Budova má téměř osm kilometrů chodeb. Kolem dokola ji lze obejít jen ve třetím patře. Původně měla budova 847 místností, 1770 dveří a 2470 oken. Pro hasiče patří budova stále mezi jednu z nejsložitějších.

V interiéru budovy je mnohé z mramoru různých odstínů: Obklady dvorany a krbů, sokly, zábradlí hlavního schodiště, ochoz, části dlažeb, zárubně ve Slavnostní síni, lavice ve dvoraně, aj. Vstupní hala, členěná svazkovými pilíři je opravdu nádherná.

V budově, v době kdy ji užíval Ústřední výbor KSČ, měl generální tajemník Gustáv Husák k dispozici služební byt, pracovnu, soukromý výtah a parkoviště. Pod jižní částí budovy byl vybudován podzemní kryt komunistických funkcionářů. V krytu jsou zachována umyvadla, toalety, sprcha a bojler na ohřev teplé vody. V případě dočasné izolace od světa zde byla zásoba vody. V krytu nebyla zvláštní nádrž na pohonné hmoty pro generátor, ty se skladovaly v sudech. Měřicí a kontrolní přístroje v krytu, které jsou dodnes na stěnách, udávají hodnoty kapacity krytu 180 lidí a generátor je dimenzován na ještě větší zátěž. Kryt byl do záplav roku 2002 funkční, sloužil jako skladové prostory. Při povodni voda zcela zatopila druhý suterén budovy ministerstva a sahala až do výše 60 cm prvního suterénu. Došlo tím i k poškození archivu, ke zničení významné části písemností. Podzemní kryt má i nouzový východ, ten směřuje do blízkého parčíku vedle ministerstva a je ukrytý v křoví.

V současnosti je v centrální části krytu k vidění originální psací stůl Gustáva Husáka a další dobový nábytek, rádio, psací stroj, úřední pořadače aj.

V blízkosti budovy byl v roce 1980 dostavěn Těšnovský tunel, který ukrývá pobřežní komunikace před budovou do podzemí. Vzhledem k poloze a době stavby je tunel přezdíván jako Husákovo ticho. Tunel prý nechal Husák postavit proto, aby ztišil hluk projíždějících aut v blízkosti přilehlého sídla ÚV KSČ.

Co bylo možné shlédnout, je zjevné z přiložených fotografií. Kromě toho si návštěvníci mohli pod vedením zkušených profesionálů vyzkoušet létání s drony, zasoutěžit si s BESIPem, dozvědět se něco o stavbě provizorních mostů, o létání, o užívání dronů a pod. Mohli si i prohlédnout fotografie dokumentující vývoj dopravy za 100 let existence republiky, snímky z výstavby provizorních mostů v místech zasažených povodněmi, modely vláčků. Mnozí si zkusili chůzi s brýlemi navozující stav opilosti.

Areál budovy byl prý využit i pro natáčení několika českých a zahraničních filmů jako České století, Bony a klid 2, Hannibal - Zrození. V bondovce Casino Royale se budova proměnila na výstavní síň v Miami na Floridě.

Pánům všeho věku mohu návštěvu jen doporučit.

HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete