Poznávání Polska - Wilczy Szaniec

Nedávno jsem psala, že Mazurská oblast v Polsku je krásný region tisíce jezer, nádherných lesů, přírodních rezervací a krásných historických památek. Je tam však také místo spjaté s temnou historií druhé světové války. Vlčí doupě – Wilczy Szaniec. Tajné sídlo Adolfa Hitlera. 

Myslím, že nejen pro milovníky této vojenské historie stojí toto místo za návštěvu.  Náš pan průvodce nám řekl, že toto ponuré místo je plné negativní energie a ne každý ji dobře snáší. Já se domnívám, že není na škodu seznámit se i s temnou částí naší historie.  Každopádně je to velmi zajímavé místo.

Vlčí doupě se nachází v lesní osadě Gierłoż, u města Kętrzyn. V letech 1941 – 1944 bylo jedním z tajných sídel Adolfa Hitlera a vrchního velení ozbrojených sil.  Právě zde  provedl Claus Schenk von Stauffenberg dne 20. 7. 1944  neúspěšný atentát na Hitlera (známý pod názvem „operace Valkýra“).  Hitler byl při něm jen lehce raněn. Zachránily ho dvě věci:  Noha dubového stolu, která zabránila tomu, aby nastražená bomba zasáhla Hitlera a jeho blízké spolupracovníky. A druhou věcí bylo štěstí, že schůzka Hitlera s jeho spolupracovníky v ten moment probíhala v dřevěné boudě a ne v betonovém bunkru. Výbuch bomby roztříštil boudu a tlaková vlna tak nezasáhla naplno. Také nálož byla patrně slabá.  Atentát na Hitlera připomíná expozice, kde si můžete prohlédnout postavení lidí v dané místnosti, přečíst si popisky v expozici. Je to velmi zajímavé.

Je zajímavé, jak celá ubikace vznikala. Oblast byla pro vystavění ubikace vybrána ve starém smíšeném lese, který tvořil a stále tvoří celoroční přirozený kryt. Postavili ji daleko od komunikačních tepen. A velká Mazurská jezera tvořila přirozenou překážku pro pozemní síly. Bylo to takové malé městečko.

Vlčí doupě bylo skvěle maskováno. Většina budov měla ploché střechy s prohlubněmi 10 – 30 cm. Ty byly zaplněny zeminou, do které byly vysázeny keře, osetá tráva a umístěny umělé stromy. Ze vzduchu vše vypadalo jako hustý les. Stěny bunkrů byly pokryty směsí mořské trávy a zeleného barviva. Po přidání malty byly zdi zelené.  Když osadou procházíte, je to opravdu taková procházka lesem, kde cestou vidíte zbytky betonových staveb nebo dochované celé. U všeho jsou popisky, takže si umíte přesně představit život vojáků v takové ubikaci.

Hitler zde dorazil 24. 6. 1941 a strávil zde přes 800 dní. Kolem něj se soustředily životy všech obyvatel čtvrti. V r. 1944 obývalo ubikaci přes 2 000 lidí, z toho pouze 20 žen. Obytné budovy byly skromně zařízené, ale byly funkční. Vojáci zde měli k dispozici kino, kasíno, bary, obchody.

V říjnu 1944 dosáhly jednotky Rudé armády východních hranic Východního Pruska. Proto bylo 20. 11. 1944 velitelství přesunuto do Zossenu u Berlína. A o dva dny později vydal polní maršál Wilhelm Keitel příkaz zničit Vlčí doupě, aby se budovy nedostaly do rukou nepřítele a neproměnily se v pevnost. Příkaz byl splněn až v noci z 24. na 25. ledna 1945, místo bylo zničeno. Obrovské betonové bloky létaly do vzdálenosti 20 – 30 metrů. Menší úlomky prý až několik set metrů. Z těžkých bunkrů utrpěl největší škody právě bunkr Adolfa Hitlera. Zbývající těžké bunkry a přístřešky, vzhledem k velkému množství použitého betonu, tloušťce zdi a pevnosti konstrukce, jsou nejlépe zachovány. Lehčí stavby a kasárna byly úplně zničeny.  

Musím říct, že i když já nejsem žádný odborník na historii, ani nějaký extra milovník té vojenské, jsem ráda, že jsme místo navštívili. Bylo zajímavé pozorovat, jak bylo městečko v lese vystavěno, přečíst si fakta o životě lidí v této ubikaci, zajímavosti o atentátu na Hitlera. Při krásném slunečném počasí, které nás na procházce lesem provázelo, na mě žádná negativní energie nepůsobila. Jen si člověk na takovém místě obzvlášť uvědomí, v jak hrozné době žili naši dědové a nepřeje si, aby se něco takového opakovalo.      

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10