Pozor! Klíště můžete chytit i v chladném březnu, někdy i dříve!

V březnu bývá počasí všelijaké, od sněhové nadílky, přes jarní deštíky až po hřejivé slunce.  V tomto období míváme často tendenci podceňovat nebezpečí probouzejících se hladových parazitů, takže po návštěvách přírody nejsme tak ostražití.  To zvyšuje šanci na „neodhalení“ např. přisátého klíštěte a na přenos infekce.

Podle informací, které médiím poskytl Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, působí na klíšťata teplota či vzdušná vlhkost prakticky okamžitě a jejich aktivita se tak neváže až tak na konkrétní roční období, jako právě na teplotu.  Klíšťata tak začínají být aktivní od teplot přesahujících 4 až 5 °C.

Při poněkud bláznivém počasí posledních let tak odborníci z parazitologických pracovišť, lékaři a veterináři evidují řadu případů, kdy během února přišli pacienti s odchycenými klíšťaty jak na lidech, tak na psech a kočkách.

Dá se říct, že zvířata jsou v tomto období ohrožena více, než lidé, které v zimě i na začátku jara chrání teplé oblečení a vysoké boty. Majitelé domácích zvířat v tuto dobu na repelentní ochranu příliš nemyslí a ani lidé se po návratu z přírody příliš neprohlížejí.  Navíc vám domácí mazlíčci mohou klíšťata na svých kožíšcích nanosit domů, kde se ukryjí v pelechu a podobně. Parazit se pak může zakousnout i do vás, přímo na vaší pohovce.

Pokud tedy venku nejsou třeskuté mrazy, doporučují odborníci používat repelenty s obsahem DEET a věnovat po výletech do přírody (a to zejména do listnatých lesů, křovin apod.) pozornost jak svým čtyřnohým přátelům, tak sobě.

V případě, že na sobě či na zvířeti naleznete přisáté klíště, použijte speciální přípravek z lékárny na jeho usmrcení a odstranění a vyjměte ho kývavým pohybem. Tím zajistíte, že klíště v obranné reakci nevypustí obsah svého žaludku do těla hostitele a snížíte riziko přenosu některé z velmi nebezpečných infekčních chorob, jako jsou klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, ehrlichióza, babezióza či bartonelóza.