Chtěla bych se s vámi podělit o tip na rodinný výlet na zámek Hrádek u Nechanic, který leží asi 10 kilometrů západně od Hradce Králové blízko vesnice Nechanice. Já jsem zámek znala především z pohádky Princ a Večernice, kde byl sídlem Večernice. Tady ještě ale neměl svou typickou červenou fasádu, kterou se pyšní dnes. Manžel měl o zámku zase načteno z knih o historii, protože po bitvě u Sadové u Hradce Králové zde byl zřízen lazaret pro raněné vojáky. Rozhodnutí kam v neděli na výlet bylo tedy snadné - Státní zámek Hrádek u Nechanic.

Z internetu jsem se dozvěděla, že prohlídkovou trasu můžeme absolvovat i s pejskem malého plemene, pokud ho budeme mít v náručí – náš mazlíček, drobná fenka jezevčíka jela tedy s námi a našimi dětmi. Auto jsme nechali na parkovišti u zámku, kde se neplatí parkovné.

V pokladně jsme zakoupili rodinnou vstupenku a nezbytnou známku do cestovního deníčku a počkali na naši paní průvodkyni. Byla to milá slečna, která od pohledu působila velmi sympaticky a po celou dobu naší prohlídky byla vstřícná a ochotná zodpovědět jakékoliv otázky. Mluvila zřetelně a bylo na ní znát, že nepapouškuje pouze naučený text, ale tomu, co říká, i rozumí. 

Jako první jsme se dozvěděli, že zámek byl postaven jako reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů v letech 1839 – 1857. V roce 1945 byl zámek konfiskován na základě Benešových dekretů a v roce 2001 byl prohlášen Národní kulturní památkou. Další pro nás zajímavou informací bylo, že se zde natáčelo nejméně 40 filmů a pohádek, mezi něž například patří Princ a Večernice, Elixír a Halíbela, Tmavomodrý svět a Andělská tvář.                    

Po vstupu do zámku jsme stanuli na chodbě vyzdobené zbraněmi. Co ale více zaujalo moje děti, byly další místnosti - rytířský sál s brněním v rohu. Manželovi se zase velmi líbila herna s velkým kulečníkem a později také soukromé hraběcí komory, nacházející se v prvním patře. Ačkoliv naše děti moc nečtou, líbila se jim knihovna. Bylo to proto, že v té místnosti se nacházely hned čtvery tajné dveře maskované jako police s knihami a také obrazy lidských anatomických anomálií. Interiér zámku na mě celkově dýchal tím pravým kouzlem minulosti, většina příslušenství byla dělaná ze dřeva a skoro v každé místnosti visely obrazy majitelů a jejich příbuzných.                   

Na konci prohlídky jsme nakoukli také do sakristie, kde byly šaty pro duchovní, a pak do kaple svaté Anny. Po konci prohlídky jsme se ocitli zpátky na nádvoří, odkud jsme původně do zámku vstoupili. Jelikož se nám ještě nechtělo domů, udělali jsme si menší procházku po zámeckém parku, kam můžou i pejsci na vodítku a který leží za zámkem.  Hrádek u Nechanic mohu doporučit jako skvělý výlet například na nedělní odpoledne s rodinou.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10