Když jsem dostudovala a hledala jsem si práci, tak jsem shodou náhodou zůstala pracovat v pekárně. Byla to práce naprosto mimo můj obor a práce, kterou jsem nikdy v životě nedělala. Neměla jsem k ní vůbec žádný vztah. Doma jsem nikdy nevařila a ani nepekla. Den, kdy jsem se dozvěděla, že budu pracovat právě v pekárně, byl pro mě zdrcující. Z nové práce jsem byla nervózní a celá nesvá. Myslela jsem si, že budu za kopyto a nemehlo a navíc mi vadilo bílé oblečení, ve kterém jsem se necítila vůbec dobře.

Mé první dny v pekárně byly strašné. Nic mi nešlo a práce mi připadala náročná a zcela nezvladatelná. Byla jsem opravdu mimo mísu. Časem jsem se ovšem vypracovala a práce mi začala jít a začala mě i dokonce bavit. To bych nikdy nečekala. Směny utíkaly velmi rychle a práce s těstem byla úžasná. Nakonec jsem v pekárně zůstala čtyři roky až do doby, než jsem otěhotněla. Poté jsem musela práci přerušit kvůli její náročnosti.

A co vlastně práce v pekárně vlastně obnáší?

Směny jsme měli různé - ranní, odpolední i noční. Vždy, když jsme přišli do práce, nejprve jsme zjistili, co je třeba udělat a dodělat, která těsta chybí apod. Prvním bodem bylo tedy zorientování. Poté se už začalo v díži zadělávat na různá všelijaká těsta. V pekárně jsme vyráběli různé výrobky, slané i sladké. Pekli jsme pečivo vícezrnné, tmavé i světlé. Jednalo se o různé bagety, rohlíky, bulky či zrna. Také jsme vyráběli spoustu sladkého pečiva. Nejraději jsem vyráběla různé koláče, neboť s tímto pečivem jsem si mohla dokonale vyhrát a dělat je podle svých představ.

K pomoci nám samozřejmě byly různé stroje, např. díž na míchání těsta, dělička, či rohlíkovač (stroj, který vyrábí rohlíky). Ale spoustu věcí jsme také vyráběli ručně. Ruční práce s těstem je úžasná. Moc hezké je pro mě pletení vánoček a mandlovníků. Toto mě také velmi bavilo. Každý kus pečiva je originál a žádný rohlík, bageta, koláč anebo chleba není stejný. A to je na této práci to krásné. Musím ale taky podotknout, že práce v pekárně je velmi náročná převážně fyzicky, ale mě na tom zase bavilo, že není jednotvárná a že jsem pořád v pohybu. Práce je vždy v kolektivu, takže si máte pořád s kým povídat. Bohužel si myslím, že tato práce není dostatečně finančně ohodnocená a proto ji moc lidí nevyhledá a ani nedělá.

Ovšem práce v pekárně mě naučila péct i doma a začalo mě to hodně bavit. Trošku to ale odnesla má záda. Je to ale hezká životní zkušenost, na kterou budu určitě dlouho vzpomínat a i na zážitky, které jsem v pekárně zažila.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10