Pražská zeleň - Hodkovičky

Dnes bych vám ráda představila další kousek pražské zeleně. Přestože se často pohybujeme v jeho těsném okolí, nikdy nás nenapadlo, jak hezká příroda i zajímavé objekty se zde nachází.

Tato čtvrť se jmenuje Hodkovičky a patří pod městskou část Praha 4. Nás bude zajímat především údolí tvořené Zátišským potokem, který pramení na Lhotce pod bývalým koupalištěm, a jsou na něm vybudovány tři rybníky: rybník U Vodotoku, Zátišský rybník a nádrž Hodkovičky. Svou nedlouhou pouť zakončuje v Modřanech, kde se vlévá do Vltavy.

Nedivím se, že se malebné údolí koncem 19. století stalo oblíbeným výletním místem Pražanů, už název Zátiší, mluví za vše. Vznikla zde řada restaurací a rekreačních vil. Dnes si už lze jen se špetkou nostalgie představovat, jak zde korzovaly dámy se slunečníky a klobouky plnými květin a stuh, a kterak se jim dvořili kavalíři s hůlkami a cylindry.

Můžeme ale věnovat svou pozornost architektonicky zajímavým vilám, neorenesančním i funkcionalistickým, ponořeným do vzrostlých stromů. Žil a tvořil zde akademický sochař, profesor a rektor Akademie výtvarných umění Jan Hána (1927-1994). Z jeho tvorby připomenu např. sochu sedící dívky (Jarmily) v parku na Kampě.

V poklidných Hodkovičkách je i ateliér sochařky a medailérky Marie Uchytilové (1924-1989), autorky největšího pomníku dětským obětem války na světě - sousoší dvaaosmdesáti lidických dětí, které zahynuly v plynových nákladních vozech při převozu z polské Lodže do Chelmna.

Půvabný letní zámeček vilu „Lalotta“ si zde nechal postavit továrník Hans Kropf. V této vile později bydlel JUDr. Přemysl Šámal (1867-1947), vzdělaný a rozhodný muž, který se angažoval ve veřejné činnosti i v politice a mj. se zasloužil o vznik Československé republiky. Působil též jako kancléř T. G. Masaryka.

Rádi objevujeme filmová místa a porovnáváme, jak vypadají ve skutečnosti. I zdejší údolí jedno z takových míst ukrývá. Jistě znáte starší český seriál Hříšní lidé města pražského a vzpomenete díl s názvem Turecké náušnice, v níž rada Vacátko a detektivové z pražské „čtyřky“ řeší případ vraždy ve slunečních lázních. Budova s prosklenou kopulí se nachází právě zde, v zalesněném svahu nad Zátišským potokem. Za první republiky zde skutečně bývaly Rücklovy léčivé sluneční lázně (majitelé Rückl a Schubert), v nichž se léčily choroby nervové i plicní, revmatismus, ischias, chudokrevnost, blednička atd. Dobová fotografie ukazuje objekt ze tří stran obklopený loukou, nyní je okolo vzrostlý les. Ve zrekonstruované budově dnes sídlí nestátní zdravotnické zařízení, zabývající se především komplexní diagnostikou a léčbou neplodnosti.

Zalesněné stráně údolí jsou protkány pěšinkami, které vás mohou dovést např. k dětskému hřišti zhruba uprostřed jižního svahu. Les samotný je smíšený, převažují duby, habry, javory, buky. Občas najdeme borovici či modřín.

Nejkrásnější alej dubů nalezneme uprostřed údolí, v ulici V Lučinách. Vysázel je kolem roku 1880 již zmíněný továrník Hans Kropf. Statné stromy (uváděný obvod je 258 - 403 cm) byly právem vyhlášeny za památné. Těmito místy prochází i cyklotrasa, po které se dá celkem bezpečně sjet ze sídliště Lhotka na pravý vltavský břeh.

Ani si nepřipadáme jako v Praze, občas se potkáme s pejskaři, mine nás rekreační běžec, jinak je tu klid. Na závěr zbývá dodat, že to byla po všech stránkách příjemná a zajímavá vycházka a určitě jsme zde nebyli naposled.