Pražská zeleň - Letenské sady

Jde (po Stromovce) o druhý největší park v Praze 7. Ze severu je lemovaný  Letenskou plání, prudký svah k jihu končí na vltavském nábřeží. Jeho vyvýšená poloha umožňuje hezký výhled na pražskou kotlinu. To mělo svůj význam především strategický, v podstatě při každém obléhání Prahy zde tábořila vojska.

Letenské pláně pamatují opravdu různorodé události, sloužily ke shromažďování i zábavě. Již v roce 1261 se zde konala korunovační slavnost krále Přemysla Otakara II. V novodobějších dějinách se tady hodně sportovalo, počátkem 20. století vznikl lehkoatletický stadion, kurty, stadiony Sparty a Slavie (ta se později přestěhovala do Edenu), konaly se zde předválečné všesokolské slety.

Plocha byla využívána pro cirkusová šapitó i cirkusy zcela jiného druhu - vojenské přehlídky a prvomájové průvody. Samostatnou kapitolu tvoří stavba a zbourání obřího pomníku jednoho z největších diktátorů a masových vrahů historie, Josifa Vissarionoviče Stalina.

Pláně byly svědkem protestní demonstrace při Sametové revoluci, v roce 1990 zde sloužil mši papež Jan Pavel II. při své první návštěvě Československa.

Letná, to je především prostor. A zjevně stále existuje dost lidí, kteří, jakmile se jim volný prostor naskytne, mají nutkavou potřebu ho něčím zaplnit.

Plánovala se tu výstavba budovy university, Parlamentu, památník Tyrše a Fügnera, Oceanárium, památník osvobození Rudou armádou, Národní galerie a nejspíš máte v živé paměti návrhy Národní knihovny architekta Jana Kaplického.

Při procházce Letenskými sady a jejich blízkém okolí se setkáme i s řadou zajímavých objektů. 

Začneme u Hanavského pavilonu, který reprezentoval práci Knížecích hanavských železáren komárovských na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891. Půvabná  novobarokní stavba s četnými litinovými prvky byla majitelem železáren knížetem Vilémem Hanavským darována Praze, rozebrána a přestěhována na současné místo. Dnes slouží jako restaurace a je odtud krásný výhled.

Další z mnoha pohledů na město se naskýtá z míst, kde dříve stával Stalinův pomník a dnes Pražský metronom. Upraveným parkem s dětskými hřišti projdeme až k novorenesančnímu Letenskému zámečku (možnost občerstvení), připomínajícímu italskou vilu. Zajímavostí je, že zde byla v letech 1891-1916 konečná zastávka letenské lanové dráhy. Ta měla dva vozy a fungovala stejně jako v té době lanovka petřínská, systémem vodní převahy.

V meziválečném období jezdilo na trase bývalé lanové dráhy pohyblivé schodiště, jakýsi předchůdce dnešních eskalátorů. Poslední zbytky zařízení po lanové dráze a eskalátoru zanikly v letech 1949–1951 při výstavbě Letenského tunelu, který se nachází přímo pod námi.

Přejdeme za budovu zámečku k technické památce - nejstaršímu dochovanému kolotoči v Evropě. Možná také pamatujete figury koní se skleněnýma očima, rytíře na středovém sloupu, vybavíte si vůni zaprášeného dřeva a koňských kůží a plechový břinkot skříňového orchestrionu.

Na dohled je Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum, jejichž expozice určitě stojí za návštěvu a podrobná prohlídka zabere hodně času. Necháme si ji tedy na jindy, dokončíme procházku parkem a zamíříme k pavilonu Expo 58. Tato originální stavba získala na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu nejvyšší ocenění, Zlatou hvězdu.

Byla demontována, přesunuta do Letenských sadů a do roku 1990 sloužila jako restaurace. V poprivatizačním chaosu téměř zchátrala, dnes jsou zde kanceláře reklamní firmy. 

Procházka Letenskými sady není jen obyčejnou procházkou parkem, ale může být i připomínkou střípků naší historie.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz