Pražská zeleň - ostrov Štvanice

Každý z pražských ostrovů je něčím zajímavý či specifický a má pestrou historii. Z celkového pohledu se dá říct, že se jedná o oázy zeleně, sloužící k relaxaci, sportování i kulturnímu vyžití.

My jsme se dnes vydali na ostrov s nepříliš lichotivým názvem Štvanice. Mimo jiné i proto, abychom se podívali, jak probíhá výstavba lávky mezi Karlínem a Holešovicemi, která má nahradit stávající přívoz.

Ale nejprve trocha historie. 

Jak zmíněno v úvodu, i zde řeka tvořila a přetvářela ve svém mělkém korytě ostrovy a ostrůvky, a tak byla Štvanice označována jako Velké Benátky. Ostatní ostrůvky při regulacích zanikly a zůstaly jen názvy; například Rohanský ostrov je dnes součástí Karlína. Při východním cípu ostrova byla řeka velmi mělká, do výstavby prvního mostu byl zdejší brod nejvýhodnějším místem k překonání řeky.

Název Štvanice pochází z dob, kdy zde byla koncem 17. století zřízena aréna pro štvanice psů na zvěř. Fungovala do roku 1816.

Později  lide začali prostor užívat k činnostem ušlechtilejším a praktičtějším. Chodívalo se sem do restaurací, v jejichž sálech a zahradách se pořádaly koncerty a taneční zábavy, do varieté a za různými atrakcemi. Byly postaveny budovy ledáren, zdymadlo, tenisové kurty, koupaliště, porodnice a útulek ochrany matek a dětí.

Zimní stadion postavený v roce 1932 byl první umělou ledovou plochou v Československu, hostil 4 mistrovství světa v ledním hokeji. 

Jako mnohé další objekty na ostrově byl poškozen při povodni v roce 2002, později pro špatný stav zbourán. Dnes se v těchto místech nachází bike park. 

Ostrov Štvanice v současnosti přetínají Hlávkův most a Negrelliho viadukt (jak zmíněno v úvodu, Štvanická lávka byla v době naší návštěvy ve výstavbě).

Původní dřevěný most, vybudovaný v souvislosti s dostavbou Ústředních jatek v Holešovicích, přestával stačit houstnoucímu provozu. Železobetonový most, který ho v roce 1911 nahradil, nese jméno významného podnikatele, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky. Není bez zajímavosti, že byl dokončen za pouhých 18 měsíců.

Negrelliho viadukt byl uveden do provozu v roce 1850 a jeho výstavba trvala 3 roky, tedy stejně dlouho, jako jeho nedávná rekonstrukce. Svou délkou 1120 metrů získal ve své době mnohá prvenství, dodnes je uváděn jako nejdelší železniční most ve střední Evropě. Vybudován byl podle projektu rakouského inženýra Aloise Negrelliho von Mold-Elbe, který stavěl mj. horské silnice a železniční trati ve Švýcarsku a vypracoval plán pro výstavbu Suezského kanálu. Stavbaři odvedli úctyhodnou práci, most odolal povodním, zubu času i zvyšujícímu se zatížení od železničních souprav. Po rekonstrukci znovu září v celé své kráse.

Na západní špici ostrova byla v letech 1903-14 vybudována malá vodní elektrárna. Secesní vzhled s věží zakončenou kopulí, spíše než průmyslovou stavbu, připomínají honosnější vilu. Však se architekt Alois Dlabač při jejím návrhu inspiroval motivy francouzské zámecké architektury. Elektrárna prošla v roce 1984 komplexní rekonstrukcí. Jeden článek původní turbíny je vystaven před budovou.

Za další technickou zajímavostí musíme na jižní břeh ostrova směrem ke Karlínu. Nachází se zde plavební komora a kanál pro vodní slalom; nad nimi je umístěný pohyblivý jez - největší zařízení tohoto druhu v České republice. 

Nejmladší stavbou je v úvodu zmíněná lávka spojující Karlín s Holešovicemi (nazývaná HolKa). V době naší návštěvy byly hotové pilíře a část mostovky z Karlína na Štvanici a stavba rychle postupuje, takže se brzy projdeme nebo projedeme na kole mezi oběma břehy pohodlněji a bezpečněji, než tomu bylo doposud. Výrazně se zlepší přístup na ostrov, což jistě přispěje k jeho zatraktivnění.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz