Chci vám napsat o dárcích od manželů, určitě to většina z vás zná a u kafíčka bychom se nad jednotlivými historkami hodně nasmály. Začnu ale z jiného konce.

Řidičák mám spousty let, ale jezdit jsem začala až před čtyřmi lety z nutnosti, kvůli dojíždění do zaměstnání. Sotva jsem se přestala bát, že někoho zabiju a začala si jízdu autem užívat, otěhotněla jsem. Na mateřské dovolené toho moc nenajezdím. Přes léto nákupy a pochůzky spojím s procházkou, mám to všude necelou hodinku chůze, škoda jezdit autem, když je krásně. Nalézt volné parkovací místo je v přes léto v turistické oblasti sci-fi, o dnešních cenách benzínu ani nemluvě. V zimním období se občas “projedu”, dá-li se desetiminutová jízda do supermarketu nazývat projížďkou.

A teď k věci. Blíží se mé jmeniny. Na oslavy si všeobecně nepotrpím, na ty, které se mě týkají jako oslavence už vůbec ne.  V rodině mého muže se svátky ani nijak neslaví, k mojí velké radosti. Od manžela dostanu kytičku, jsem i přes svou nechuť k oslavám vždycky nakonec ráda, že nezapomněl. Letos je to ale jinak. Už týden jak na trní a každý den se nenápadně vyptává, jestli přišla nějaká pošta. Je mi to podezřelé, tak z něj nakonec vypáčím, že mi objednal  přes internet ze zahraničního serveru dárek. A že doufá, že se mi bude líbit. Hrdopyšný výraz jak malý kluk, který v překladu znamená něco jako: počkej, to budeš koukat!

Začínám být nervozní. Nejspíš to bude něco na sebe. V duchu přemýšlím, jestli si všiml, že velikost M, kterou jsem nosívala za svobodna, už je mi dost těsná a nepohodlná. Lépe řečeno, když kus oděvu této velikosti na sebe narvu, praská ve švech. No jo, čert vezmi velikost. Hlavně aby to nebylo fialové. Odjakživa by mi vybíral fialové oblečení, ačkoliv mu pokaždé znovu opakuju, že fialovou barvu nesnesu. Ani na sobě ani kolem sebe. Prostě se mi nelíbí. Snad ho nenapadne, aby kupoval přes internet spodní prádlo!  Nebo že by parfém? Na vůně má dobrý vkus. Ale k svátku, který obyčejně vůbec neslavíme,  utrácet tolik peněz?  Největší hrůzu mi nahání to oblečení a fakt, že to budou s největší pravděpodobností zbytečně vyhozené peníze. Co si budeme povídat, raději oželím cokoliv, tím spíš fialový svetřík v modelkovské velikosti a raději koupím synkovi zimní botky nebo přidám do kasičky na novou pračku.

Den D je tady. Peču koláč, který má manžel rád, abych ho měla čím pohostit, když se letos rozhodl slavit můj svátek i s dárkem. Ráno přišla pošta. Maličká bublinková obálka adresovaná manželovi. Nepřikládám tomu žádnou důležitost, to bude nějaká součástka do auta nebo k počítači. Odbíjí půl třetí. Manžílek se slavnostním výrazem a kytkou v ruce vchází do dveří. Všechno nejlepší! Přišla pošta? Podávám mu obálku. Manžel otvírá obálku a pyšně z ní cosi loví. Podává mi to. Na, to je tvůj dárek, bál jsem se, že to nedorazí včas.

Co bylo tím dárkem? Autonabíječka mobilního telefonu!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10