Prima ZOOM přináší bizarní pochutnání

Jenže kvůli těžké drogové a alkoholové závislosti se jeho život vymkl kontrole a přibližně rok strávil na ulici, kde se živil krádežemi peněženek z kaváren a prodejem zcizených věcí. Díky zásahu blízkých přátel a absolvování odvykací léčby ale změnil svůj život. Začal od nuly s mytím nádobí v kavárně Café Un Deux Trois v Minneapolis. V roce 1992 byl jmenován šéfkuchařem a během svého šestiletého působení proměnil Un Deux Trois v oceňovanou restauraci národního významu.

Ve svém seriálu se Andrew s otevřenou myslí, silným žaludkem a zdravou chutí k jídlu vydává na poznávací cestu, během které objeví a divákům představí pochoutky z různých koutů světa. Během cestování Andrew dospěl k názoru, že nejlepší způsob, jak pochopit kulturu každé země, je zjistit, jaké tradiční jídlo místní obyvatele živí už několik staletí.

Proto ochutná například jehněčí oči, uvařená kravská kopyta, usmažené cvrčky, kaši ze šneků, a dokonce také čumák losa v rosolu. Cestování s Andrewem neznamená jen vidět krásnou krajinu, ale také poznat místní kulinářskou tradici. Podívaná v seriálu Bizarní jídla vám zaručeně rozšíří obzory a dodá odvahu místo „smažáku a hambáčů“ okusit chutě a vůně celého světa.

Dobrou chuť na Prima ZOOM:

Šéfkuchař Andrew Zimmern testuje legendární bizarní jídla, typická pro slavné destinace, na vlastní špičce jazyka. Během svých chuťových dobrodružství zjišťuje, jak tyto pokrmy vznikají, jak se připravují a jak se správně jí. Neohroženě se oddává kulinářským potěšením v hlavním městě Ugandy. Jihoamerická metropole Montevideo je mekkou všech masožravců. Andrew tady ochutnává pomalu připravovanou pečeni asado, tence nakrájený steakový sandwich chivito a mátový čaj Yerba. V ekvádorském Guayaquilu se zaměřuje na kuchyni, která je stejně tropická jako frenetická. Ochutnává všechno od sladkých červených mangrových krabů až po knedlíky plněné křupavými kousky vepřového. Jídla, na která Andrew narazí, jsou skutečně stejně bizarní jako chutná! Už se vám sbíhají sliny? Pak si nenechte ujít ani jedinou epizodu kulinářského cestopisného seriálu, v němž si Andrew neohroženě dává do nosu v thajském Phuketu, japonské Kanazawě, na Bermudách nebo třeba v kalifornském Hollywoodu.

1. Sýr s výkaly Casu Marzu ze Sardinie je typ ovčího sýra, který zraje tak dlouho, že se v něm objeví larvy mouchy sýrorodky. Jejich výkaly napomáhají fermentaci sýru, a díky nim je také tato dobrota velmi měkká a krémová, avšak zůstanou v něm už navždy. Nebo alespoň do doby, než sýr sníte. Při konzumaci se proto moc nedívejte na to, co jíte, a hlavně dobře žvýkejte. Na Sardinii se jedná o národní pochoutku, i když je její prodej v jiných zemích z hygienických důvodů zakázán.

2. Filipínskou pochoutku zvanou Balut asi průměrný Evropan tak snadno do úst nevezme, a i ti odvážnější se budou zdráhat.

Jedná se totiž o vejce, respektive o téměř vyvinuté embryo kachny či kuřete. Po zhruba devíti dnech od nakladení vejce si kuchař na vajíčko posvítí, aby viděl, zda už obsahuje zárodek. Zhruba po dvou týdnech je vejce připraveno stát se tou pravou pochoutkou. Takovéto vajíčko se povaří ve vodě a napůl uvařený zárodek se jí rovnou ze skořápky. V případě, že embryo má i po tepelné úpravě pařátek, peří či zobáček, můžete na reklamaci rovnou zapomenout. Kromě Filipín si na něm pochutnáte také v Koreji nebo ve Vietnamu.

3. Polévka z čerstvé kachní krve je vietnamskou specialitou, je dochucena zeleninou a burskými oříšky. Pokud dostanete na tuto specialitu s názvem „Tiet Canh“ chuť, můžete si ji leckdy objednat i v asijských restauracích v Evropě.

4. A jako drink je libo indická kravská moč? Je známo, že krávy jsou v Indii posvátné. Není se tedy čemu divit, že jejich moč najdete v obchodech hned vedle mléka a jogurtů. Hinduisté totiž věří, že kravská moč má terapeutický účinek. Co je na tom pravdy, můžete vyzkoušet sami.

5. Smažená býčí varlata vypadají lahodně, dokud nevíte, co je uvnitř. Tak tohle jídlo je jen pro pravé kovboje. Na Divokém západě platí býčí varlata za delikatesu. Varlata se rozříznou na dvě poloviny, stáhne se z nich kůže, a pak se smaží. Kovbojové věří, že se konzumací varlat síla býka přenese na člověka a že strávník bude také daleko mužnější. Ve skutečnosti se jedná pouze o proteinovou bombu – spermie a testosteron obsažené uvnitř varlat jsou totiž odbourány ještě předtím, než dorazí do krve.

6. Ovčí hlavy – ať už hlava ovce nebo losa, obyvatelé Aljašky zkrátka z uloveného zvířete nevyhodí ani kousek. Hlavy těchto zvířat se tu jedí se vším všudy a tento pokrm se jmenuje „Pacha“. Za zvláštní delikatesu pak platí zejména oční bulvy a jazyk. Místy se s takovou pochoutkou můžete setkat také v Asii nebo si na ni zajet docela blízko, do některých středomořských regionů.

7. V asijských zemích platí za pochoutku například i opičí mozek. Nicméně to, že je živým opicím rozražena lebka, a ještě teplý mozek se vybírá lžící, patří dnes už naštěstí spíše k povídačkám.

8. Telecí žaludek plněný vnitřnostmi je skotský národní pokrm s názvem Haggis. Podle legendy mají vnitřnosti člověku dát sílu přesahující samu přírodu. Pro chuť tohoto pokrmu je velmi důležitý ten správný poměr jater, srdce a plic. Když je směs hotová, naplní se jí telecí žaludek, celek se pak vaří tři hodiny a delikatesa je hotova. Japonská kuchyně je velmi rozmanitá a často tu natrefíte na mnoho jídel, která byste jen stěží pozřeli.

9. Takových tam díky bohaté zásobě ryb najdete opravdu hodně, přičemž jednou z nich je i čtverzubec Fugu – ryba, která vás při špatné přípravě může i zabít. Fugu totiž obsahuje vysoké množství jedu tetrodotoxinu, na který neexistuje žádný protijed. Připravovat tuto pochoutku tak můžou jen velmi zkušení kuchaři. Jinde si zase jídlo doslova musíte hlídat, aby neuteklo z talíře. Korea je na bizarní speciality vskutku bohatá.

10. Pokrm s názvem Sannakji (kroutící se chobotničky) sestává z živých malých chobotnic, které je nejlepší servírovat ještě tehdy, když se kroutí. Pozor však na přísavná chapadla, už se prý několikrát přilepila strávníkům v krku.

11. Durian z jihovýchodní Asie je ovoce, jehož vůně, nebo spíše nesnesitelný zápach, předčí ledacos. Právě jeho zápach způsobil i to, že jeho přítomnost není povolena v taxi, pronajatých autech ani ve veřejné dopravě. Britský přírodovědec 19. století Alfred Russel Wallace popsal jeho chuť jako „bohatý vanilkový krém s výraznou chutí mandlí“, ale objevilo se i přirovnání o sladké malině v záchodě.

12. Nějací broučci závěrem vás už pak vůbec nerozhodí – v Kambodži vám naservírují smaženou tarantuli, v Číně smaženého škorpiona na špejli. Číňané totiž věří, že škorpion má léčivé účinky, a v pouličních stáncích je tak najdete smažené i polité čokoládou.

Zdroj, foto: Prima ZOOM

Vendula Flassig Vrablová
ChytráŽena.cz