Příprava zahrady na zimu? Podzimní sestřih!

Ještě jste letos nestihli prořezat zahradu? Ač se u většiny keřů doporučuje provádět řez na jaře, ještě před růstem nových listů, a u stromů od poloviny léta do konce srpna, ovocné dřeviny a některé okrasné keře si přímo říkají o podzimní sestřih. U starších stromů je dobré ořezat suché, odumřelé nebo nemocné větvě. Mladým ovocným stromům se při podzimní výsadbě zkracují větve i kořeny.

Proč prořezávat

Větvemi obtěžkané stromy nemají sílu čerpat dostatek světla, které je nepostradatelné pro tvorbu pupenů i pro růst a vybarvení plodů. Starší stromy se prořezem omladí, vytvarují a odstraní se možné zárodky nemocí. Mladým ovocným stromům, které se sází na podzim, aby  ještě před nástupem tuhé zimy stihly zakořenit a v jarním období plně využily dostatek vláhy,  je při výsadbě dobré rovnou zastřihnout větve i kořeny. Lépe se ujímají. Některé keře by bez podzimního střihu zahynuly.

Rostliny teď natahují mízu zpátky do kořenů, a když se neostříhají, mohou uhynout. Počkejte, až začnou žloutnout, ohnou se jim stonky k zemi nebo začnou tvořit semena. Keře a křoviny lze zkrátit na čtvrtinu jejich velikosti. Může se to však lišit podle konkrétního typu dané rostliny. Podobně jsou na tom živé ploty. Ty by se měly prořezávat naposledy na podzim, aby se předešlo jejich uhnívání, kdyby se v nich nahromadila vlhkost. Zkracujte jen listnaté živé ploty. Zároveň z živého plotu pravidelně odstraňujte veškeré listí napadané z okolních stromů, aby měl plot dostatek čerstvého vzduchu.

Pošlete je "k šípku"

Ořezte nejen všechny odumřelé a nemocné větve (s hnědou hnilobou nebo s nektriovou rakovinou), ale i větve soupeřící, tedy ty, které se vzájemně odírají a způsobují si poranění kůry. Pusťte se do všeho, co překáží a mohlo by bránit bezpečnému používání zimních cest, a nezapomeňte ani na odumřelé listy na keřích a travinách. Ale: V dutých stéblech a stopkách semen přečkávají zimu různé druhy zahradního hmyzu. Měli byste proto vyhodnotit situaci a možná je ořezat až na jaře.

Není řez, jako řez

Existuje několik druhů řezů, které se odvíjí zejména od stáří stromu. U mladých stromků od 2 do 5 let se po výsadbě provádí takzvané výchovné řezy. Těmi se zkracuje hlavní výhon a přírůstky hlavních a postranních větví, přičemž jde o zajištění správného poměru mezi kořenovou a nadzemní soustavou. Naproti tomu udržovací řez je určen pro stromy zralé, které jsou v plné plodnosti. Odstraníme jím nevhodné výhony a větve, čímž podpoříme úrodu a fyziologickou vyrovnanost ovocného stromu. Zmlazovací řez je určen pro staré a zanedbané stromy, které přestávají plodit a potřebují povzbudit. Prořezáním poškozených, přehoustlých větví jim navrátíme vitalitu a prodloužíme životnost.

Dvakrát měř, jednou řež

Mráz může ořezané větve poškodit, proto při stříhání postupujte obezřetně. Pokud zkrátíte větve na jarní délku a rostlinu poškodí mráz, nebudete mít žádnou rezervu, abyste to mohli na jaře opravit. Doporučujeme tedy ořezávat nyní s citem, aby pak byla možnost provést dodatečný řez rostliny na jaře. Větve, které nesou ovoce, jsou zpravidla šikmé, proto si pro prořez vybíráme větve rostoucí kolmo vzhůru.

Ty pak seřízneme v místě rozvětvení, hned za větevním kroužkem, což se týká i výhonků, které se kříží nebo rostou přímo dolů. Řezné rány větší než 3 cm musíme ošetřit speciálním stromovým balzámem, abychom se vyhnuli jejich napadení chorobami. Na prořez volíme jen opravdu ostré nástroje. Na malé výhony stačí klasické jednoruční zahradní nůžky, na silnější větve budeme potřebovat zahradnickou pilku či stříhací kopí, které nám umožní stříhat větve i v jinak nedostupných výškách. Důležité je také dbát na to, aby řezné nástroje byly vždy čisté, jinak můžeme do stromu snadno zanést infekci.