Příručka jadranské snoubenky

Název knihy: Příručka jadranské snoubenky
Autorka: Blanka Čechová
Nakladatelství: Motto
Edice: Příběhy psané s chutí
Formát: 125x205 mm
brožovaná lepená s chlopněmi
Datum vydání: 6/2012
Počet stran: 208
Cena: 229 Kč
Věk: 15+

Příběh lásky mezi Češkou a Chorvatem, proložený skvělými recepty ze slunné Dalmácie.

Že nevíte, co se skrývá pod tajemnými názvy jídel pastašuta nebo bajadéra? V této knize se to dozvíte a získáte i tajné recepty dalmatských hospodyň. Zprostředkuje vám je pravá dalmatská ljubavna priča, lovestory mezi Češkou, která neumí vařit, a Chorvatem, který je naopak králem plotny, a kromě nenadálé pohromy je spojí především láska k moři.

Čtěte, vařte, popíjejte víno rudé jako krev, co zrálo na slunných svazích Pelješace, pusťte si nostalgické písně Olivera Dragojeviče a uživajte. Uvidíte, že kousek Dalmácie může snadno vzniknout i v kuchyni na pražském sídlišti.

Ukázka z knihy

Příručka jadranské snoubenky

1985

Moře je konečně na dohled. Škvírami staré karosy, prostoupené mastnou vůní domácích obalovaných řízků, slivovice a potu, vnikne do nosů rozespalých cestujících vůně levandule, horoucích piniových hájů, prastarých, větrem a sluncem tepaných olivovníků, tlející kůry granátových jablek, vinic a rybářských sítí, korýšů a chladných útrob domů z šedobílého kamene, nasáklých staletími života na pobřeží, mořem.
Většina pasažérů vůni prospí, jen hrstka se jich probudí, zívne do šerosvitu časného rána a upadne zpět do zkrouceného polospánku. Jedné jediné cestující vůně nedovolí znovu usnout. Chodí do první třídy a nemá tušení, že takhle voní levandule a přímořské borovice, které lemují balkánský břeh Jadranu, neví, že staré domy pamatují slávu námořních výprav, a že některé z nich brzy potká zkáza a pak pohnutý osud trosek vstávajících z popela. Každým vdechnutím se jí aroma zadírá hlouběji pod kůži. Splývá pohledem s krajinou za oknem a cítí, že vůně v ní probudila to, co už nikdy neusne, touhu, kterou se bude snažit pojmenovat mnoho příštích let, pokaždé, když touto cestou znovu pojede. Kraj, příběh, jehož esenci právě vdechla, v ní našel vnímavého spojence, řízl ji do zápěstí a vmísil se jí do žil jako pokrevní bratr.
Autobus mine shluk barevných tabulí, na kterých stojí Dobrodošli u poluotok Pelješac! Holčička ještě neumí dost rychle číst, a tak jí utkví jen kratší směrovka s nápisem Korčula
a Vinarija Dingač.
Korčula, Dingač – zasní se nad magickými názvy a je jí trochu líto, že autobus neodbočil. Vzdychne, opře se o mámino rameno a usne. Nemá tušení, že právě minula rozcestí, na kterém ve svém životě odbočí ještě tisíckrát. Neví, že pár kilometrů odsud leží pohádková zátoka, kde se právě probudil osmiletý rybář, aby vyrazil s otcem na moře.
A vůbec by ji nenapadlo, že přesně o čtvrt století později se s rybářem sejdou v kostele sv. Vlaha na Velkém náměstí v Dubrovníku.

2010

„Tak panstvo, račte,“ hlaholí kněz. „Kdo půjde první?“
V kostele je tísnivé šero, ve zpovědnici tma. „Můžu jít poslední?“
špitnu do ucha Ivě, která je navzdory systematickému opalování najednou bledá jako křída. Zítra se vdává. Možná jí konečně došlo, do čeho se pouští. Chudák. Ale nemá na výběr: je ve čtvrtém měsíci. Přece se nebude vdávat s břichem!
Davor, Ivin černovlasý a ztepilý nastávající, zmizí ve zpovědnici. Několik minut přešlapujeme vpředu u oltáře. Iva - nevěsta, já – svědkyně a Baldo – Davorův svědek. Účastníci povinné předsvatební zpovědi. Kromě Ivy v očekávání jsme všichni popili, takže jsme ve skvělém rozpoložení pro uvolněný rozhovor s velebným pánem. Do mě nalili dvě skleničky vína rudého jako krev, což mě uvedlo do transu, kdy napůl ztrácím kontakt s realitou a snadno zapomínám, jestli sním nebo bdím, protože víno vůbec nepiju.
„Nemá Dávo těch hříchů nějak moc?“ špitne Baldo a podívá se na hodinky.
„Má,“ odtuší Iva. „Navíc, don Renato je šíleně ukecanej kněz.“


Tuto knihu Příručka jadranské snoubenky koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Motto.cz nebo Albatrosmedia.cz