Tento příběh se tráduje v naší rodině již řadu let a pravděpodobně se stane rodovou legendou. Ovšem nepochybuji, že je to tak obyčejný případ, který se mohl stát každému z nás.

S podobnými problémy se jistě potýkaly a potýkají řady manželství, mluvím o společné ložnici mladých manželů a malých dětí. Ne vždy mají všichni takové bytové možnosti, aby malé děti spaly v jiném pokoji.

V konkrétně zmiňovaném příběhu měli manželé velmi malé a ne právě dobře řešené bytové prostory. Místnost, kde do budoucna plánují udělat dětský pokoj, nesousedí s ložnicí. Těžko si někdo dovolí nechat malé dětičky bez dozoru, zvláště pak, když je dětem tři a jeden rok. Ta menší stále potřebuje mámu, protože je ještě kojená, a u starší jeden nikdy neví, co ji v noci napadne.

Mladí rodiče taky žádají svoje, brali se z lásky a nikoliv pro to, aby se v posteli modlili. Se dvěma postýlkami se těžko praktikuje milostný akt, ale při jistotě, že obě děti spí, se v tichosti milovávali, i když byli často vyrušeni pláčem jednoho či druhého miminka.

Jedné noci si - oba příjemně naloženi - prokazovali svou tělesnou lásku, no a co budu povídat, právě v nejlepším se z postýlky ozvalo: „Co to děláte?“ Oba ztuhli a ztichli, po chvíli ticha v milování pokračovali, malá spokojeně usnula a oba předpokládali, že na noční událost zapomněla. Jaké bylo ranní překvapení při rodinné snídani, když starší dcerka se začala vyptávat: „Co jste to dělali v noci v posteli?“

Oba zkoprněli, nakonec se odpovědi ujal tatínek: „To máš tak, miláčku, v noci bylo mamince špatně, bylo jí zima, měla horečku, bolela ji hlava a tak jsem musel mamku zahřát, aby byla zase zdravá a mohla se o vás starat, jinak by musela do nemocnice. A kdo by vám vařil, pral, žehlil a hrál si?“ Malá pokývala hlavou, s odpovědí byla spokojená.

Máma se kuckala za rohem smíchy a chvíli jí trvalo, než se s vážnou tváří připojila ke stolu.

Večer se radili s manželem, jak dále. Starší dcera nabývá rozum, je všímavá a může nechtě vyprávět.

Nakonec vše vyřešili geniálně. Pokaždé při vzájemné touze se vykradli tiše ze společné ložnice jako zloději bojící se přistižení a odkradli se do prázdného pokojíku. Chichotali se jako malé děti. V pokoji si vytvořili romantickou atmosféru, rozsvítili svíčky, otevřeli lahvičku vína a pustili tiše hudbu. Milování, laskání a samotný sexuální akt mohli prožít v klidu, bez strachu, že budou nečekaně vyrušeni. Po příjemném prožitku sfoukli svíčky, vypnuli přehrávač a vrátili se zpět za dětmi.

Takhle jim to vycházelo až do doby, kdy děti povyrostly a mohly spávat v dětském pokoji. Manželství je šťastné, nic jim nebrání ve štěstí, ale v noci, i když občas chodí dětičky kontrolovat, přece jen se pro jistotu v ložnici zamykají, kvůli těm dvěma všetečkám.

Jen přemýšlím, jak to praktikovali lidé dříve, kdy jich kolikrát spávalo v jedné místnosti i více než deset a v posteli bývávaly malé děti. Asi bývali potomci unavenější, nebo méně všímaví.

Těžko hodnotit, ale u nás je tato historka dávána k dobru při sešlostech dospěláků.

Zdenka58 - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10