Když jste byli ještě malí, tak jste nejspíš běhali s ostatními dětmi po hřišti nebo lezli po stromech. Časy se ale mění, a to, co bývalo považováno za běžnou součást dne, je pro dnešní děti nepředstavitelné. Možná i vaše děti zažívají každodenní nut(d)nou rutinu.
Ráno přesun autem do školy nebo do školky, kde tráví několik hodin, aniž by se dostaly ven. Poté spěchají na kroužky a po napsání úkolů shlédnou něco v televizi nebo brouzdají po internetu, a jde se spát. Již od mala je jejich čas organizovaný, a od dospělých se tímto režimem moc neliší. Děti ale ke správnému vývoji pohyb a přírodu potřebují. Proč je tak důležité udělat si prostor pro kontakt s přírodou? A v čem dětem pobyt v přírodě prospívá?
“Ty dnešní děti…”

Příroda je půl zdraví
Procházku v přírodě nám doporučovaly už naše babičky. Nyní máme i vědecké poznatky, které poukazují na prospěšnost takové aktivity, a potvrzují, že pohyb v přírodě má vliv na celkové zdraví a spokojenost. Je vědecky dokázáno, že kontakt s přírodou snižuje možnost nadváhy a obezity, rozvíjí hrubou motoriku, ale také sociální dovednosti. V roce 2010 vědci z Velké Británie vybavili 1000 dětí GPS přístroji a sledovali jejich pohyb, kde zjistili, že fyzická aktivita dětí byla 2 - 3x vyšší venku než uvnitř budovy. Řada výzkumů také poukazuje na zlepšení pozornosti u dětí s ADHD v případě, že mají možnost trávit část dne v přírodě. S narůstajícím tlakem na výkon a stále bližším kontaktem s elektronickými médii narůstá také obliba takzvané ekoterapie, která stojí na teorii, že příroda má významný vliv na psychické i fyzické zdraví. Některé vědecké výzkumy, které se touto problematikou zabývají, tvrdí, že pobyt v přírodě:
- posiluje psychické zdraví
- snižuje stres a mentální únavu
- tlumí úzkosti a deprese
- obnovuje pozornost a zvyšuje schopnost soustředění
- zlepšuje náladu
- podporuje snížení stresového hormonu kortizolu
- působí jako prevence astmatu
Pokud děti tráví čas v přírodě, snižuje se výskyt agresivity a násilí, dětská hra je kreativnější, a podporuje společenský život. Například ve Skotsku je učení venku součástí systematické reformy vzdělávání. Ukazuje se totiž, že právě učení venku obnovuje pozornost, snižuje absenci, zlepšuje kázeňské problémy a zlepšuje studijní výsledky napříč obory, posiluje paměť a zvyšuje zájem žáků o učení.
Venku není nuda
Ne každý rodič může trávit dostatek času se svými dětmi v lese nebo v parku. Pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti měly tuto možnost, existují i ve městech alternativy v podobě lesních klubů a mateřských škol. Ty se od klasických mateřských školek liší tím, že místo uvnitř budovy tráví děti většinu času venku, v lese a na zahradě, o kterou pečují. Zázemí (jurta, maringotka, teepee, apod.) slouží pouze k příležitostnému pobytu na jídlo, spánek a uložení náhradního oblečení. Skutečná náplň dne se odvíjí od reálného prostředí, kondice a potřeb dětí, a ročního období. Děti tráví venku denně okolo 70 - 90 % času, a díky častému pohybu venku, jsou tak otužilejší a odolnější. Zároveň mají prostor trávit část dne podle svého a samy si určit, s čím si ten den chtějí hrát - ať už je to lezení na vyhlídku nebo společné budování lesní pevnosti.
Na maximálně patnáct dětí jsou tu po celý den dva dospělí. Dobře se proto rozvíjejí také sociální kompetence dětí, protože komunikují v menší skupině a učí se efektivně řešit konflikty. Díky spolupráci Asociace lesních mateřských škol s Ministerstvem školství se podařilo tento typ školek legislativně ukotvit v českém vzdělávacím systému. V současnosti do 130 registrovaných lesních mateřských škol a lesních klubů dochází kolem čtyř a půl tisíce dětí.
Zdroj, foto: Asociace lesních MŠ