Od mala slýcháváme, jak porod bolí.
Když zvládneme nějakou těžkou situaci, řekneme o ní „byl to porod“.
Ale proč vlastně porod bolí?
Před porodem jsem našla hodně článků o tom, že porodní bolesti jsou silné, ale vlastně nikdo neví, proč porod ženu tak bolí. Že bolesti nemají valné opodstatnění, porodní bolesti k porodu prostě patří, ale vlastně jsou zbytečné. Tohle vysvětlení se mi zrovna dvakrát nelíbilo. Vždy jsem si musela věci logicky odůvodnit a představa toho, že budu mít silné bolesti, které jsou vlastně úplně zbytečné, mi na předporodní psychické pohodě nepřidávala. Až se ke mně dostala informace, která mi velkou měrou pomohla porodní bolesti překonat.
Každý řeší, že porod bolí matku.
Zamyslel se někdo nad tím, co prožívá při porodu miminko?
Představte si sami sebe v hodně stísněném prostoru, který se navíc stahuje, mačká vás, cpe vám hlavičku do dost kostrbatého a úzkého tunelu pánve matky. Tvar pánve vás nutí prazvláštně rotovat hlavičkou, musíte mít neuzavřené fontanely, aby se mohly lebeční kosti přiblížit a hlavička mohla projít...
Ať mi nikdo netvrdí, že tohle všechno miminko nebolí. Musí ho to bolet a určitě ne zrovna málo! Ale pokud maminka cítí bolest, spouští její tělo úlevné mechanismy, vyplavují se hormony tlumící bolest (především endorfiny), které přestupují z maminky do placentárního oběhu miminka a pomáhají tlumit jeho bolest.
Mně toto uvědomění moc pomohlo a vím, že má bolest pomohla mému drobečkovi zvládnout porod ve větší pohodě.
Já jsem člověk, který raději trpí za své dítě. Kdybych mohla, vezmu na sebe i bolesti bříška kvůli prdíkům a zoubků, když rostou, to bohužel nemůžu. Udělala jsem pro své dítě alespoň tolik, že jsem si odžila bolesti při porodu.
ChytráŽena.cz