Stari Bar je opuštěné středověké město, tedy spíše zříceniny
města v Černé Hoře. Rozkládá se na úpatí pohoří Rumija. Ze tří stran ho
chránily nepřístupné útesy a na západní straně hradby.
Zhruba kolem roku 800 před naším letopočtem zde vybudovali Ilyrové hradiště. Římané později nechali tuto osadu zpustnout a postavili si sídlo blíže k moři. V šestém století zde byzantský císař vystavěl opevněné sídlo, které bylo jedním z nejdůležitějších opěrných bodů knížectví Zeta. Lidé zde pěstovali hlavně olivy a obchodovali se solí. V patnáctém století město obsadili Benátčané, ale neubránili se Turkům. Ti zde byli až do devatenáctého století, vystavěli tu parní lázně, prachárnu, zvonici a akvadukt. Tím zásobovali Stari Bar pitnou vodou ze vzdálenějšího pramene. Exploze střelného prachu, který Turci skladovali v katedrále, město úplně zničila. Až do roku 1979 bylo město Stari Bar „městem duchů“. Některé stavby byly zrekonstruovány a některé zakonzervovány.
Zachovány jsou křivolaké uličky, hradby, turecké lázně, kostely, zvonice a akvadukt. Procházka po městě vás přivede do úplně jiného světa. Vše má nádech Orientu. Průvodkyně nás všude provedla a hezky pohovořila o historii i současnosti. Zmínila i několik pověstí a pravidel, podle kterých zde dříve lidé žili. Například: pokud se chtěl mladý muž oženit, tak musel nejdříve zasadit alespoň deset olivovníků. Pěstování oliv je zdejší specialita. Stromy jsou staré mnoho let. Zde jsem také poprvé viděla růst spoustu koření ve volné přírodě. Nikoho ani nenapadne jít a trhat ho. Prostě tu roste, tak si ho nikdo nevšímá. Jen zvědaví turisté sem tam něco utrhnou. Taktéž granátová jablka a mandlovníky. Měli jsme možnost oknem nahlédnout do malé mešity a projít se po přilehlém hřbitově. Vše je úplně jiné. Zde jsme potkali mladou rodinu. Žena z části zahalená, v riflovém kalhotovém kostýmku; manžel v černých dlouhých kalhotách a černé košili s dlouhým rukávem a malý asi tříletý chlapec. Ten na nás koukal dost vyplašeně. Z domova je zvyklý na to, že maminka chodí zahalena a najednou se proti němu vyřítí několik žen v tričkách s krátkými rukávy a ve tříčtvrtečních kalhotách, a mužů ve sportovních tričkách s nápisy a obrázky a v kraťasech. Neustále se po nás ohlížel a něco říkal mamince. Zamávala jsem mu tedy a pokračovali jsme v cestě. Jen doufám, že jsme ho moc nevyděsili.
Pokud budete na dovolené někde poblíž, zajeďte se do Starého Baru podívat. Nenechte si to ujít. V jednom okamžiku jste v opuštěném městě, kde si vše žije svým životem, a po pár metrech se dostanete do civilizace, kde je život jako všude jinde. Není to ale ruch velkoměsta. Je to jen ruch menšího města, kde si jeden druhého dokáže vážit. Turista pro ně není objekt výdělku, ale prezentace. Snaží se dokázat, že i u nich v zapadlém městečku jsou slušní a pořádní lidé, kteří ocení to, že jste zavítali až k nim…
ChytráŽena.cz