Město Kostnice (Konstanz) leží na řece Rýn při jižním břehu
Bodamského jezera (Bodensee). Původně bylo osídleno Kelty, později zde Římané –
asi v prvním století – zřídili vojenskou stanici.
Město bylo pojmenováno po císaři Konstantinovi II. a roku 585 se stalo sídlem křesťanského biskupa Maxima. Poté se stalo svobodným říšským městem s právem razit vlastní mince, pořádat trhy se zemědělskými produkty a řemeslnými výrobky. V letech 1414-1418 zde proběhl kostnický koncil, kde se řešily otázky reformy církve. V průběhu tohoto jednání byli odsouzeni a upáleni představitelé české reformace Jan Hus (1415) a Jeroným Pražský (1416).
Naše první kroky tedy vedly k Husovu kameni, kde byli údajně Mistr Jan Hus a Jeroným Pražský upáleni. Z každé strany kamene je pamětní nápis věnovaný českým reformátorům. Každoročně zde pořádá Německo-český spolek z Kostnice a Husova společnost z Prahy vzpomínkový akt.
Poté jsme došli k pozůstatku městského opevnění – kamenné věži s gotickou bránou Schnetztor ze čtrnáctého století. Prošli jsme bránou a pokračovali Husovou ulicí. Zde je Husův dům, kde Jan Hus bydlel. Nyní zde je muzeum s dokumenty o jeho životě, díle i smrti. Dům je ve vlastnictví Společnosti Husova muzea se sídlem v Praze. Pro Čecha je vstup zdarma. V době naší návštěvy bylo bohužel zavřeno, Škoda. Husova ulice je jedna z nejhezčích v celém městě, je zde také mnoho obchodů.
Došli jsme na náměstí Obermarkt, zde
je dům s nádhernou freskou. Zobrazuje udělení Braniborské marky
norimberskému purkrabímu Fridrichu VI. králem Zikmundem Lucemburským. Je odtud
také vidět Kostel svatého Štěpána,
původně raně křesťanský. Později byl několikrát přestavěn a upraven. Nyní to
je trojlodní gotická bazilika se zbytky nástěnných maleb ze čtrnáctého století,
jsou tu také krásné lavice s dřevořezbami z doby kolem roku 1300. Zde
nám nad hlavami proletěla obří vzducholoď, prý tu létají často.
Další naše
cesta vedla k radnici. Dům
pochází ze šestnáctého století a byl to cechovní dům tkalců. Budova je ozdobena
freskami v renesančním stylu, které zobrazují uzavření Kostnického míru,
návštěvu císaře Fridricha II. v Kostnici a udělení Braniborské marky.
Zaujala mne Císařská kašna, která
pochází z roku 1897. Na středovém sloupu jsou zobrazeny plastiky císařů
v satirickém pojetí.
A už se blížíme k nábřeží Bodamského jezera. Je tu moc hezký park, přístaviště výletních
lodí, obchůdky s upomínkovými předměty a občerstvení. Zde si nejdříve
prohlédneme budovu Koncilu. Původně
sloužila jako obchodní dům a sklad. V letech 1414-1418 zde proběhlo
zasedání církevního koncilu, během kterého odsoudili za kacířství Jana Husa a o
rok později Jeronýma Pražského. Dnes budova slouží jako restaurace a konají se
zde koncerty.
Odtud jsme se ještě vrátili do města a prohlédli si Chrám Matky Boží (někdy se používá
název Chrám Panny Marie). Původně to byla románská bazilika přestavěná
v gotickém a barokním stylu. Uvnitř je nádherná výzdoba soch, nástěnných
maleb, dřevořezeb. V tomto kostele obhajoval své učení v době
kostnického koncilu Jan Hus. U vchodu je v dlažbě označené místo, kde
stál. Vrátili jsme se na nábřeží, a protože nám zbýval ještě čas do odjezdu
lodi, tak jsme navštívili mořské
akvárium SEA LIFE.
Není moc velké, ale hezké. V přízemí jsou akvárka s různými vodními živočichy. Projdete také skleněným tunelem, kde ryby a želvy plavou vedle vás i nad vámi. To byl úžasný zážitek. Nejvíce se nám ale líbili tučňáci. Jejich prostor byl bílý, takže jsme měli dojem, že jsme v zasněžené krajině. Tučňáci připlavali až ke sklu, zde vylezli z vody a pozorovali nás. Stáli jsme tu dost dlouho. Tučňáci se rádi předvádí, tak bylo co pozorovat a zasmát se. Ani se mi od nich nechtělo. V prvním patře je výstava vycpaných zvířat a dětský koutek.
Chvíli jsme ještě poseděli na lavičce v parku a už přijížděla naše loď. Pojme přes tisíc pasažérů, takže nástup trval déle. Během plavby jsme sledovali okolí. Na Bodamském jezeře je poměrně velký lodní ruch. Plavba utekla docela rychle a už přistáváme u ostrova Mainau.
ChytráŽena.cz