Turisticky nenáročné, ale velmi atraktivní jsou procházky po mariánsko-lázeňských vyhlídkách. Je nutné překonat nějaký výškový rozdíl, ale není to tak hrozné. Budete potom odměněni moc krásnými pohledy na město a okolí. Vyhlídková místa jsou většinou vybavena lavičkami, tak si zde můžete posedět a odpočinout.

Naši procházku jsme zahájili u zpívající fontány. Vyslechli jsme si písně Karla Gotta a vydali se na cestu. První naše zastávka byla u Mesceryho vyhlídky – krásného dřevěného pavilonu. Postaven byl v roce 1850 u příležitosti návštěvy místodržícího Čech barona von Mesceryho. Kousek odtud jsme míjeli Pomník Milénia. Je to kamenná vzpomínka na přelom tisíciletí, odhalen byl 31.12.1999. Další naše kroky vedly ke Clementsově vyhlídce. Toto místo bylo oblíbeným cílem opata tepelského kláštera Alfreda Ambrože Clementso. Odtud se zřejmě díval na lázeňské budovy, které nechal přebudovat do dnešní podoby. Původní vyhlídka má tvar plechového deštníku. Když sestoupíte dolů pod ni, je tam vybudovaný altánek. 

Dále pokračujeme k rozhledně Kamzík. Postavena byla v roce 1895 na místě bývalého vyhlídkového pavilonu. Nyní je areál rozhledny uzavřen a probíhá zde rekonstrukce. Nyní jdeme po asfaltové cestě až ke Kamzickému jezírku. Zde jsme zabočili do lesa k Pstružímu jezírku. Jezírek je tu několik a jsou schovaná v lese. Moc krásné místo – jezírko, altánek, zelená louka s dřevěnými lehátky, stolečky se sedačkami. Nádherné přírodní koupaliště. Vůbec vám nepřijde, že kousek odtud je silnice a nedaleko město. 

Svítilo sluníčko, tak jsme si na chvíli sedli a užívali si ten klid. Po krátkém odpočinku pokračujeme dále. Minuli jsme horní stanici kabinkové lanovky. Je to prý nejstarší provozovaná lanová dráha v Čechách se speciálním pulzním systémem přepravy. Lanovku tvoří dvě skupiny pěti malých kabinek, které jedou proti sobě. Provoz byl zahájen v roce 1993. Lidé, kteří nechtějí jít pěšky, se mohou vyvézt nahoru a navštívit zde Park Boheminium. Také jsme se zde zastavili. Prohlédli jsme si zde modely mnoha českých památek v měřítku 1:25. Je jich tu 75 na šesti hektarech. Prohlídka nám trvala docela dlouho, protože projít tak velký areál, a ještě poznávat stavby bez čtení popisků – to dá fušku. Pořádně nám při tom vytrávilo. 

V nedalekém parku jsou pohádkové postavy vytesané z kamene. Co pohádka, to několik postav a všemu vévodí krásný velký Krakonoš. Vždyť jsme také na vrchu, který se jmenuje Krakonoš. Za parkem Boheminium je dančí obora. Ať jsme koukali, jak jsme koukali, žádného daňka ani jiné zvíře jsme zde neviděli. Jdeme tedy dále po asfaltové cestě a opět zajdeme do lesa. Za chvíli se nám naskytne pohled do údolí na dolní stanici lanovky a část Mariánských Lázní.

Nyní jdeme lesem k rozhledně Panoráma, které se také říká Hamelika. Rozhledna je vysoká 20 metrů a napodobuje zříceninu hradu. Postavena byla v roce 1876, v roce 2006 zde proběhla rekonstrukce. Otevřena je celoročně. Výhled částečně skrývají přerostlé stromy. Když k rozhledně přicházíte, tak ji do poslední chvíle nevidíte, protože je mezi stromy. 

Od rozhledny už seběhneme z kopečka. Mineme Karlův kříž, což je velký dřevěný kříž, od kterého je vidět město. Odtud už to je jen kousek ke zpívající fontáně. Právě hrála skladba od Ludwiga von Beethovena Osudová. Zde jsme ráno naši procházku zahájili a nyní odpoledne i ukončili.

V okolí Mariánských Lázní je spousta hezkých míst k procházkám. Navštívili jsme jen zlomek z nich, ale stálo to za to. Určitě se sem ještě někdy vrátíme a naplánujeme si další procházku.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10