Historie hradu v Oberhofenu sahá do až dvanáctého století. Za tu dobu byl mnohokrát upravován a přestavován. Až do roku 1925 byl hrad v soukromém vlastnictví pruských šlechticů Pourtalesových, poté se o něj začala starat nadace. V současné době je hrad moc hezky opraven a kromě běžných prohlídek se využívá i pro svatby, koncerty, výstavy. Hrad Oberhofen je zapsán jako památka švýcarského dědictví národního významu.
Takže teď stojíme před hlavní bránou a vcházíme na nádvoří hradu. Všude je plno květin a okolí je moc hezky upraveno. Zakoupíme si vstupenky a vyrážíme na prohlídku. Hrad má prý osmdesát udržovaných místností v různých stylech, počínaje gotikou, přes renesanci až po baroko. Místnosti jsem nepočítala, ale že by jich bylo tolik, to se mi nezdá. Je pravda, že tu bylo množství různých malých pokojíčků a místnůstek. Moc se mi líbilo dřevěné obložení v jedné úplně prázdné místnosti. Možná právě proto, že v ní nic nebylo, tak to obložení vyniklo. Nejpřekvapivější místností je orientální salonek a kuřárna. Jeden z majitelů prý působil jako velvyslanec v Istanbulu, a tak si svou nejoblíbenější místnost zařídil ve stylu orientu. Také nechal přistavět k hradu věž, která ční přímo z jezera. Z oken této věžičky je nejkrásnější pohled na jezero a Bernské Alpy v pozadí.
Hrad je obklopen parkem o rozloze dva a půl hektaru. Naleznete zde spoustu květin, ozdobných keřů, stromů a soch. Několik záhonů je vysázeno do nádherných obrazců. Moc se mi líbil živý stromový tunel dlouhý asi šest set metrů. Jsou zde i různá zákoutí s lavičkami, kde máte klid k odpočinku. Podél jezera vede promenáda, takže když vás omrzí pohled na rostliny, tak můžete sledovat ruch na jezeře a hory se zasněženými vrcholky.
Po prohlídce hradu a parku jdeme do přístavu. Také zde je
plno laviček, květin a míst k posezení. Dá se tu koupit občerstvení, tak
nám čekání na loď poměrně rychle uteklo. Nalodíme se tedy a odplouváme.
Z lodi je moc hezký pohled na hrad Oberhofen. Plavba přes Thunské jezero
trvala zhruba dvacet minut. Podél vody se zvedají svahy hor s bílými
čepičkami sněhu. Cesta lodí utekla velmi rychle a už vystupujeme ve Spiezu.
Toto poměrně rozlehlé město je spíše nové. Jen okolí hradu z dvanáctého století se dá považovat za starou historickou část. Hrad byl několikrát přestavován a dnes je zde muzeum. V blízkosti hradu je kostel svatého Kolumbána s kryptou z jedenáctého století. Pohled od hradu na jezerní zátoku s přístavištěm lodí je hezký. Prošli jsme se po hradním parku a po městě. Bohužel už bylo všude zavřeno. Objevili jsme ale moc hezké místo, z kterého byl nádherný pohled na hrad přes zátoku. Zde jsme si odpočinuli na lavičce a poté se vydali k našemu autobusu. Čekala nás zhruba devítihodinová cesta do České republiky.
ChytráŽena.cz