Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí se nachází na jihozápadě Prahy. Ačkoli je údolí dnes již sevřeno mezi novou sídlištní zástavbou, stále zůstává oázou klidu, tak důležitou pro obyvatele velkoměsta. Údolím protékají dva potoky a kopíruje ho a posléze přetíná stará železniční trať, která pro svůj horský charakter bývá nazývána Pražský Semmering.

Na hezkou vycházku se můžeme vydat od stanice metra trasy B „Jinonice". Hned po výlezu z metra vyhledáme rozcestník a podle žluté značky zamíříme souběžně s Radlickou ulicí. Asi po 300 m ji na světlech přejdeme a již mezi starší zástavbou dojdeme do Butovic k místnímu hřbitůvku s polodřevěnou zvonicí se šindelovou střechou.

Pozor, hned za hřbitovní zdí odbočuje značka kolmo vpravo. Při cestě jsou umístěny tabule naučné stezky, upozorňující na zdejší zajímavosti geologické, paleontologické, historické... Nejvíce lidé ovlivnili údolí během 19. století, kdy zde ve velkém probíhala těžba vápence.

Jak asi tušíte, z dob, kdy v těchto místech bývalo moře, se nám dochovaly nejrůznější zkameněliny a Joachim Barrande tu byl ve svém živlu. Dokonce tu máme bývalou podmořskou sopku - Hemrovy skály. Respektive je to její část, podle výzkumů byla dlouhá cca 5,5 km a široká 2 km a vytvořila ji láva pronikající puklinou na mořském dně.

Postupně pak byla vulkanická hmota i popel odplavovány mořem, takže je lze nacházet i v horninách v širokém okolí. Na Hemrovy skály je pěkný výhled z okraje náhorní plošiny. Co se osídlení týče, nejstarší nálezy jsou z mladší doby kamenné, líbilo se zde i slovanským kmenům. Pěšinka nás vede
 okrajem skalnatého ostrohu, v podstatě tak obchází travnaté prostranství bývalého Butovického hradiště.

Od tabule č. 5 "Nad koupalištěm" při pohledu dolů do téměř 70 m hlubokého kaňonu, vidíme místo, kde stávalo Klukovické koupaliště. Dnes je na travnatém plácku nové dětské hřiště. Ve skalách nad údolím se černají vchody do krasových jeskyň. Nejhezčí návštěva těchto míst je zjara, kdy zde rozkvétá řada zajímavých i chráněných rostlin.

Pěšinou opatrně sejdeme do údolí, opustíme žlutou značku a napojíme se na hlavní tah Prokopským údolím. Pod svahem, ještě než podejdete trať, je pramen, který údajně nevysychá ani v obdobích sucha. Údolím vede asfaltová cesta, takže tudy projíždějí i cyklisté.

Naše naučná stezka zde sice končí, ale údolím společně s modrou značkou vede další NS Řeporyje - Hlubočepy, její informační tabule bohužel bývají někdy poničené. Uvádí se na nich, že v těchto místech v jedné z jeskyní přebýval sv. Prokop a že zde bývala poustevna. Na vrcholu skály byl na přelomu 17. a 18. století vystaven kostelík sv. Prokopa, konaly se tu k němu až do konce 19. století poutě a lidové veselice.

Těžba a trhací práce v okolních lomech však narušily jeho statiku a tak byl v 50. letech minulého století zbourán, zmizel i kříž stojící na okraji skály. Ve stejné době zanikla i restaurace v bývalém Dalejském mlýně. Masivní kříž byl obnoven nedaleko původního umístění při příležitosti 950. výročí úmrtí sv. Prokopa. Můžeme ho vidět na skále nad naučnou stezkou ve výšce 34 m.

Podél Dalejského potoka po necelé půlhodině přicházíme ke kraťoučké odbočce k Jezírku. Někdy se mu říká Prokopské nebo Hlubočepské. Vzniklo v souvislosti s těžbou vápence. U Jezírka bylo natáčeno několik filmů, např. film Pelíšky (1999). Vrátíme se od jezírka na cestu a po modré značce pokračujeme směrem na Hlubočepy.

Asi 300 m za jezírkem se zleva připojuje ulička Na Placích. Můžeme do ní odbočit z naší trasy a vystoupat zhruba 300 m ke hřišti s možností malého občerstvení (Na Cvičišti). Modrá značka nás pak provede pod viaduktem a starší hlubočepskou zástavbou až ke stanici MHD. Jen pár minut tramvají, a jsme u metra trasy B, "Smíchovské nádraží".