Prořez ovocných stromů

Zahrádkáři (a nejen oni) už netrpělivě očekávají jaro, jednu záležitost však bude potřeba vyřídit ještě před jeho definitivním příchodem: prořez stromů, který je důležitou součástí péče o zdraví rostlin a kvalitu pozdější úrody.

K čemu je to dobré?
Bez prořezu by větvemi obtěžkaný strom nečerpal dostatek světla, které je tak důležité pro brzký květ pupenů a následnou bohatou úrodu. Starší stromy se prořezem omladí, vytvarují a odstraní se jím možné zárodky nemocí. Přes zimu uchovaná energie se po prostřihu může koncentrovat do menšího množství pupenů, což vede ke zvýšené kvalitě úrody.

Kdy je nejlepší začít?
U prořezávání stromů je důležitý nejen způsob, ale také správné načasování. Začít bychom měli právě po skončení největších mrazů. S prořezem se tedy doporučuje počkat do konce února nebo až do března v závislosti na počasí a začít bychom měli nejprve s těmi odrůdami, které jsou vůči mrazu odolnější. Rozhodně by v době prořezu nemělo být venku méně než -8 °C, aby čerstvé řezné rány nezamrzly. Řezy v tomto období se nazývají zimní a ukončují se v období rašení pupenů.

Co bychom měli ještě vědět?
Prořez stromů je, dá se říci, taková malá věda. Existuje hned několik druhů řezů v závislosti na stáří stromu. U mladých stromků od 2 do 5 let po výsadbě provádíme takzvané výchovné řezy. Výchovnými řezy se zkracuje hlavní výhon a přírůstky hlavních a postranních větví. Jde nám o zajištění správného poměru mezi kořenovou a nadzemní soustavou. Udržovací řez je určen pro stromy zralé, které jsou v plné plodnosti. Odstraníme jím nevhodné výhony a větve, čímž podpoříme úrodu a fyziologickou vyrovnanost ovocného stromu. Zmlazovací řez je určen pro staré a zanedbané stromy, které přestávají plodit a potřebují povzbudit. Ořezáváme poškozené, přehoustlé větve, abychom vrátili stromům vitalitu a prodloužili jejich životnost.

Jak na to?
Ještě než se pustíme do práce, měli bychom si uvědomit, že větve, které nesou ovoce, jsou zpravidla šikmé, proto si pro prořez vybíráme větve rostoucí kolmo vzhůru. Tyto pak seřízneme v místě rozvětvení, hned za větevním kroužkem a stejně tak i výhonky, které se kříží nebo rostou přímo dolů. Dále se zbavíme nemocných a poškozených větví. Důležité je, aby řezné rány větší než 3 cm byly ošetřeny speciálním stromovým balzámem. Hrozí totiž jejich napadení chorobami. Na prořez bychom měli volit pouze skutečně ostré nástroje. Na malé výhony stačí klasické jednoruční zahradní nůžky, na silnější větve budeme už potřebovat zahradnickou pilku či nůžky s prodlouženou rukojetí, které nám umožní stříhat větve i v jinak nedostupných výškách. Důležité je také dbát na to, aby řezné nástroje byly vždy čisté, jinak můžeme do stromu snadno zanést infekci.

Březen - za kamna vlezem? Ne tak docela
Ještě jeden tip! Kromě stromů nesmíme před příchodem jara zapomínat ani na péči o trávník. Dokud definitivně nepřestane mrznout, neměli bychom na trávník zbytečně šlapat. Jakmile teploty vystoupají nad nulu, vyčistíme trávník od listí, větviček a suchých zbytků trávy a připravíme jej k vertikutaci. Vertikutace slouží k provzdušnění silné vrstvy mechu, plevele a zbytků posekané trávy, která vznikla po zimním období a zabraňuje průniku vzduchu a vody do půdy. Pokud trávník dostatečně neprovzdušníme, hrozí jeho udušení. Nejsnadněji a nejúčinněji půdu zkultivujeme pomocí elektrického vertikutátoru, ušetříme si jím spoustu těžké ruční práce a trávníku to skutečně prospěje.