Spousta dětí je šikanována. Většinou se dozvídáme, jak někdo někoho zmlátil a vydíral. Nebo jak opilý otec bije své děti, protože sám neví, co dělá. Zamyslí se ale někdo i nad tím, že existuje i šikana psychická, která není na první pohled vidět? 

     Většina lidí namítne, že pokud dítěti jen "domluvíte", nic se neděje. Ale co když to přeroste do stavu, kdy se dítě bojí už s danou osobou jen promluvit? A co když dítě uteče z domu? Opravdu je to vždycky jen jeho chyba? Nebo do školy nechce chodit "jen tak"?  Měli bychom spíše hledat příčiny, než vinit jen dítě!

      Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, když dítě šikanují např. přímo vlastní rodiče (ač si to neuvědomují). Začíná to tím, že už jako šestileté dítě se stydíte za své rodiče a nesnašíte je, přesto, že vám nic neudělali. Stačí ovšem neustálé připomínky, co všechno děláte špatně a jak se to chováte a hlavně proč to děláte jinak než ostatní.

      Nikomu není příjemné, když ví, že jeho vlastní rodina jej zavrhuje, protože dělá hold nějaké věci jinak než většina. Všichni bychom se měli snažit pochopit, že žádné zákazy nepomohou a případné opovrhování dohání dítě k šílenství. Nikdo nátlak nevydrží věčně! Dostaví se deprese a úzkosti. Já věřím, že si nikdo nepřeje, aby si tímto muselo jeho dítě projít.  Každé dítě potřebuje cítit lásku a bezpečí.

     Já už se na své rodiče nezlobím, že udělali chybu, ale jen chci, aby si všichni uvědomili, jak je zbytečné, aby se jejich dítě trápilo. Braňte jej a buďte mu oporou za každých okolností.  Je to přece vaše dítě, které milujete. Pokud nebudete dbát na to, aby se s vámi cítilo dítě dobře, nesmíte se potom divit, že v osmnácti práskne dveřmi a už ho neuvidíte.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10