Radek Laudin - Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana

Název knihy: Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana
Autor: Radek Laudin
Nakladatelství: Fragment
Brožovaná vazba
Formát: 148x210 mm
Počet stran: 104
Cena: 249 Kč

Vydejte se s námi na výlety po stopách Járy Cimrmana a navštivte poutní místa v České republice, kde tento velikán zanechal nějakou stopu. Možná tudy J. C. pouze projížděl, sehrál představení, přespal, kdo ví… Na každém takovém místě však lidé na jeho počest postavili například pomník, pamětní desku, odlitek, zkrátka chtěli si navždy zachovat vzpomínku. Ke každé události, která se dotýká Járy Cimrmana, se vztahuje příběh, se kterým se seznámíte v tomto "průvodci". Do knihy byla zařazena nejzajímavější místa, která jsou spojena s J. C., a je doplněná řadou fotografií z těchto památných míst.

Ukázka z knihy:

Praha – Dykova ulice

V tomto domě se narodil český génius, polyhistor, vídeňský rodák Jára da Cimrman. Dne 29. října 1966 se zde konala zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana. Pamětní deska s tímto nápisem zdobí vilu v pražské Dykově ulici 14. V roce 2011 uplynulo již pětačtyřicet let od chvíle, kdy Jiří Šebánek seznámil v Dykově ulici Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s nápadem založit divadlo, které by využilo humoru a poetiky rozhlasového pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka.

Prvorepubliková vila, která sloužila naposledy jako sídlo Českého rozhlasu 6, byla na podzim roku 2011 na prodej. „Postavena byla roku 1936 podle architektonického návrhu Václava Pulcmana. Z původního zařízení se dochovala vstupní hala s dřevěným obložením a krbem. A v prvním patře bývalá ložnice se zrcadlem, vestavěnými šatníky a freskami. Vilu nechala postavit židovská rodina Krausových. Většina jejích členů zahynula za druhé světové války,“ uvedl před časem Týdeník Rozhlas. Vyhnanou rodinu Krausových vystřídalo ve vile gestapo.

A pak se dějiny valily tímto pozoruhodným místem dál. Další změna přišla v roce 1945. Nenáviděné německy hovořící obyvatele v uniformách vystřídali noví nájemníci. Též měli armádní disciplínu, jen trochu jinou. A hovořili ruským jazykem. Po válce objekt obsadily zvláštní sovětské jednotky Směr hledající předválečné ruské emigranty. Přeživší členové rodiny Krausových se po válce rozhodli odejít na Nový Zéland. Výměnou za získání vystěhovaleckého pasu prodali vilu za symbolickou cenu státu. V roce 1956 získala bývalé rodinné sídlo se zahradou armádní redakce Československého rozhlasu. „Armádní redakcí prošli kupříkladu básník Karel Šiktanc či reportér Karel Kyncl,“ připomněl Týdeník Rozhlas. 

Z vily v Dykově ulici je krásný výhled na Prahu, což oceňovali bývalí zaměstnanci rozhlasu Zdeněk Svěrák, Jiří Šebánek a Miloň Čepelka. Právě zde začalo v roce 1966 úspěšné Cimrmanovo divadelní putování, které baví diváky dodnes. „Cimrman vymyslel první rozhlasovou hru. Jmenovala se Tma jako v pytli a sloužila jako výplň divadelních představení, když byl přerušen proud,“ vysvětlil Zdeněk Svěrák v roce 2002, kdy se na vile v Dykově ulici slavnostně odhalovala cimrmanovská pamětní deska. Jistě bude zajímavé sledovat i další osud této vily.

Tuto knihu Radek Laudin – Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Fragment.

Evabel
ChytráŽena.cz