S reklamou je to jako s atraktivní ženou. V prvním okamžiku nás zaujme, ba omámí, ale běda, při bližším ohledání často zjistíme, že atraktivnost pouze zakrývá bezduchost a prázdnotu a že navíc má v úmyslu s námi manipulovat. Ženu je v takovém případě nejlepší přenechat kamarádovi – ať si taky užije – a z povzdálí škodolibě pozorovat, jak si vede. S reklamou to ovšem nejde. Reklama je v prostoru i v čase všudypřítomná a uniknout jí můžeme snad jen na pustém ostrově. A kdoví jestli... (z knihy Život s reklamou)
Ženy. Jsou námětem písní, filmů, knih... a reklam. Stejně jako ve filmech či knihách, i v reklamách se objevují při jejich zobrazování určité stereotypy. Jedním z těch nejčastějších je žena, která se o sebe stará, která o sebe pečuje, která chce být krásná, atraktivní, neodolatelná. V reklamách jsou zobrazovány ženy, které se chtějí líbit – mužům nebo jiným ženám – těm proto, aby je inspirovaly k nákupu právě toho či onoho výrobku. Nejčastěji se jedná o reklamy na léčiva, oblečení či kosmetické přípravky.
V těchto reklamách často vystupují modelky – jsou mladé, krásné, s dokonalou pletí bez vrásek, netrápí je celulitida... vypadají tak, jak by chtěla nejspíše vypadat většina žen (a to s největší pravděpodobností proto, že je jim reklamou a módou neustále diktováno, koho mají považovat za krásného a jak mají chtít vypadat). Zobrazení modelky vyvolává v ženách pocit, že pokud budou používat nabízený výrobek, budou stejně krásné jako slečna na televizní obrazovce.
V reklamách často produkt doporučuje expert nebo celebrita. Tak například: V reklamách na řasenky jsou to především modelky nebo herečky; známými osobnostmi jsou doporučovány například vůně či oblečení. Mnoho zpěvaček, hereček a modelek nabízí dokonce svou vůni. Žena se pak při koupi produktu může orientovat podle toho, kterou z celebrit má nejraději. Stejně tak s výběrem toho správného šampónu, nejlepšího krému, make-upu, vyhlazujícího krému na vrásky, ale i oblečení jí „pomohou“ známé tváře. Zajímavé je, že u zahraničních reklam často úplně chybí slovní vyjádření, případně je pronesen jen slogan. Slova zde totiž nejsou důležitá. Reklamy jsou postaveny právě na známých osobnostech. A k tomu, aby ženy přesvědčily o koupi toho či onoho výrobku, nemusejí uvádět žádné argumenty, stačí, že ho samy používají (nebo se tak alespoň v reklamě tváří).
Dalším specifikem těchto reklam je využívání termínů - příště, až v televizi uvidíte třeba reklamu na řasenku, zkuste si všimnout, jaká u nich bude uvedena technologie. Zajímavé u reklam na řasenky je také to, že jejich názvy se často nepřekládají do češtiny (volume, max, ultra) – je to dáno tím, že už sám název daný výrobek charakterizuje (a částečně odlišuje od ostatních).
V reklamách pro ženy se také často objevují slova nová či novinka (opět hlavním důvodem je to, aby se výrobek vyhranil proti ostatním výrobkům), dochází ke srovnání s „běžnými“ výrobky (mýdla, krémy). Zajímavé je, že nejčastěji v reklamách pro ženy slyšíme ženský hlas, mužský se vyskytuje výjimečně – obvykle ho k prezentaci výrobků používají některé firmy opakovaně.
Takže až příště budete sledovat nějaký pořad, který je určen především ženám, neodcházejte, když jej přeruší reklama – v klidu zůstaňte sedět a zamyslete se nad zobrazenými obrázky.
Habaďúra - čtenářka
ChytráŽena.cz