Ze Středomoří do českých krajin
Řepka olejka je pěstována v mírných a subtropických pásmech téměř celého světa, nejvíce v Evropě. Její původ není přesně znám, nejpravděpodobněji však pochází z oblasti Středomoří. Původně byla využívána jako zelenina. Nové uplatnění našla v středověku, kdy se její semena začala využívat na výrobu olejů na svícení či mýdel. Později se začala používat v potravinářství. U nás, resp. ve střední Evropě, je známá od 13. století, některé prameny uvádí dokonce 8. - 10. století.
Řepkový boom
Skutečného rozmachu se řepka olejka dočkala v 70. letech, kdy byly vyšlechtěny její nové odrůdy se sníženým obsahem kyseliny erukové. Po roce 1990 se řepka začala využívat i jako energetická surovina a velikost osevních ploch se do roku 2000 zvětšila až o 350 %!Pěstování řepky
Řepka olejná je jednoletá bylina patřící do čeledi brukvovitých. Podle začátku kvetení a doby zásevu rozlišujeme ozimnou a jarní řepku. Vegetační období trvá v našich podmínkách 300 až 340 dnů, nejčastěji 320 až 330 dnů. Kvete od druhé poloviny dubna. Později si ji lidé často pletou s hořčicí. Květy hořčice se zabarvují podobně jako květy řepky, proto se může zdát, že řepka kvete velmi dlouho. Sklízí se však již v červenci, v případě jarní řepky 70-80 dnů po výsevu. Po sklizni je třeba provést čištění a sušení na vlhkost 8 %.Řepka je poměrně náročná na kvalitu půdy, nejvíce jí vyhovují hluboká hlinitá pole s dostatkem humusu. Má ráda chladnější podzim i jaro, dobře se jí daří ve vyšších nadmořských výškách (zhruba kolem 400 – 450 m. n. m.). Aby se půda nadměrně nevyčerpávala, mělo by se řepkou pole osévat podle pravidelného osevního plánu, ne častěji než jednou za 4 roky. Obecně by olejniny (mimo řepky například mák) neměly v osevním plánu zaujímat více než 30 %. Tedy na jednom poli by se neměly vysávat častěji než po třech letech. Zemědělci ji považují za velmi vhodnou předplodinu, protože vytváří vhodnou strukturu půdy pro obiloviny zasívané po ní.
Možnosti jejího využití jsou široké
* pro včelaře je významnou medonosnou rostlinou
* v zemědělství se pokrutiny z lisování využívají jako součást krmných směsí.
* zapracováním rostlinných zbytků do půdy je efektivním zdrojem živin pro následnou plodinu, například pšenici ozimu.
* v energetickém průmyslu se lisovaná řepková sláma využívá pro spalování ve spalovnách nebo k výrobě pelet na topení
* je jedním ze vstupů i při výrobě kosmetických produktů, mýdel, pracích prostředků či masážních olejů
Řepkový olej do každé kuchyně
Hlavním produktem, který se získává ze řepky olejky, je řepkový olej. Mezi oleji Češi zatím preferují slunečnicový. Přitom z výživového hlediska je řepkový ještě výhodnější. Řepkový olej totiž v porovnání s ostatními oleji obsahuje nejméně nasycených kyselin a naopak významné množství prospěšných esenciálních kyselin omega3 a omega6 v optimálním poměru. Nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky ve stravě přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi. Řepkový olej se navíc vyznačuje vysokou tepelnou stabilitou a neutrální chutí, díky čemuž má v kuchyni velmi široké uplatnění.
Konec mýtům o kyselině erukové
V minulosti byl řepkový olej zatracován kvůli nevábně vonící a údajně zdraví škodlivé kyselině erukové. V současnosti ji řepkový olej neobsahuje. Od roku 1985 jsou v České republice pěstovány výhradně šlechtěné odrůdy tzv. dvounulové, u nichž se obsah této kyseliny pohybuje na úrovni několika desetin procenta, které běžné analytické metody často ani nerozliší. Takové množství tedy pro lidské zdraví nepředstavuje žádné riziko. Řepkový olej je nyní doporučován odborníky na zdravou výživu po celém světě a v mnoha parametrech předčí dokonce i „slavný“ a tolik prosazovaný olivový olej.
Zdroj, foto: Flora