ČESKPIS

Populární měsíčník o České republice

Aktuální číslo 10 / 2007
vychází 05.10.2007
Cena jen 38 Kč
K dostání v běžné novinové síti.

Jedinečný měsíčník pro všechny aktivní a zvídavé Čechy, Moravany a Slezany.

Časopis pro vyznavače aktivního trávení volného času a zdravého životního stylu ve snadno dostupných a časově i finančně nenáročných lokalitách.

Jedinečné zážitkové čtení plné praktických informací o českých, moravských a slezských zajímavostech, přírodě, památkách, městech, osobnostech, tradicích, kvalitních službách, aktivní dovolené pro celou rodinu, turistických možnostech, sportu a zábavě i kuriozitách a nej...

Magazín pro ty, kteří mají rádi Českou republiku a chtějí se o ní pravidelně dovídat víc.

Archeoskanzen v Modré

Projdete branou a jste rázem o několi století zpět. Během návštěvy poodhalíte, jak žili, proacovali a babili se Slované. Zkuste to chvíli jako oni... Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, sedm kilometrů od Uherského Hradiště. Má podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy – tedy z 9. století. Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohu ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní část je rekonstrukcí, která ovšem vznikla na podkladě konkrétních nálezů. Geniální myšlenka vytvořit archeoskanzen právě zde v těsné blízkosti obce Modrá, se začala realizovat zcela nedávno – v roce 2003. První návštěvníci měli možnost přemístit se do světa Slovanů už počátkem léta 2004. Ale archeoskanzen se od té doby rozrostl a byl obohacen mnoha prvky díky nadšeným a zapáleným organizátorům.

EXKLUZIVNĚ - Bajkžáby v sedle!

Na začátku byl nápad uspořádat netradiční dámskou jízdu, na konci byly oteklé nohy, kruhy pod očima, ale i přesto spousta nečekaných zážitků. Šestice čtenářek Českopisu vyrazila na kolech na pouť částí naší republiky. Přinášíme unikátní reportáž z jejich cesty. „Rozhodly jsme se, že bychom letos měly udělat něco výjimečného a nezapomenutelného. Jednu z nás napadlo, že fajn by byla dámská jízda a protože všechny máme rády jízdu na kolech, babský cyklovýlet byl na světě,“ říká jedna členek partičky, která si okamžitě začala říkat Bajkžáby. Jako maskota měla totiž každá ke svému kolu přimontovanou plyšovou žábu. Devítidenní putování Zuzky, Terky, Markéty, Marcely, Jitky a Jany začalo v Táboře, kam holky dojely z Prahy vlakem.

Bezděz - Královský internační hrad

Bezděz není jenom jeden. Jsou to dva znělcové kopce s výškovým rozdílem asi třicet metrů. Pouze na jednom z nich se ale nachází hrad. Nechal ho vybudovat v druhé polovině 13. století král Přemysl Otakar II., aniž tušil, že vlastně staví internační objekt pro svého synka Václava. Když českého krále Přemysla Otakara II. zabili v bitvě na Moravském poli (v srpnu 1278), byl jeho syn, následník trůnu, sedmiletý Václav a jeho matka královna Kunhuta eskortováni z Prahy na sever Čech, do krajiny skoro liduprázdné. Prakticky se tu ocitli v zajetí, i když se tomu tak neříkalo, neboť byli „v péči“, princ Václav ještě nadto „ve výchově“. Sledoval je neúprosný zrak drsného purkrabího Hermana. Takovým nemilosrdným způsobem dbal poručník Ota Braniborský o výchovu jediného žijícího mužského dědice české koruny, jakož i novopečeného zetě Rudolfa Habsburského. Ota jako by počítal s tím, že to děcko, i když královské, nemůže žalovat, a vůbec – přece ho nikdo nebude kontrolovat. Kdo by se obtěžoval nějakou inspekcí kamsi na nějaký hrad v kraji, kde vyjí vlci...

Velká pardubická - za krásou koní

Příznivci špičkového dostihového sportu, kteří se na Velkou pardubickou sjíždějí, už vědí, že tato akce je nejen o koních, ale i o setkávání lidí a zábavě pro celou rodinu. Hlava rodiny se nechá unést vzrušením z dostihového sportu a jeho rodina, která přijela s ním si může odskočit na projížďku kočárem nebo statečně vyskočit do sedla koně. Dámy jistě nepohrdnou některou z módních prohlídek, kluci si mohou prolézt rychlá luxusní auta, která jsou zde vystavována. A na své si jistě přijdou všichni sběratelé autogramů, VIP či celebrit je tu každoročně dobrá úroda. Na samém počátku byly parforsní hony, které se v 19. století staly velkou módní zálibou šlechty. Skupinky jezdců v barevných kabátcích, na koních se smečkou psů, pronásledovaly zvěř a překonávaly přitom různé přírodní překážky. Z Anglie se tato zábava brzy rozšířila i do Čech. První hon uspořádal na svém chlumeckém panství v roce 1836 hrabě Oktavián Kinský. V roce 1841 byly parforsní hony z iniciativy knížete Františka Lichtenštejna, velitele 9. husarského pluku, přeneseny do Pardubic. Tady také dosáhly největšího rozmachu. Nejen proto, že tu vznikla parforsní společnost, ale i kvůli charakteru krajiny, která se podobala velkému anglickému parku.

Cestovatel Jan Eskymo Welzl

Štěstí, ani zdraví a odvaha jej neopouštěly, a tak jednoho dne uviděl zamrzlé Beringovo moře. Nechal se dopravit na jeden z Novosibiřských ostrovů, které tehdy podle mapy patřily ruskému carovi, ale ve skutečnosti to byla země nikoho. Lovil medvědy, brzy si získal respekt jako zručný řemeslník a obchodník s kožešinami. Se smečkou eskymáckých psů rozvážel po zaledněné Arktidě poštu a zboží. Několikrát se přepravil na Aljašku, poznal zlatonosný Yukon, projížděl pověstné peřeje White Horse a Five Fingers. V roce 1903 byl na Novosibiřských ostrovech zvolen náčelníkem a nejvyšším soudcem. Jeho jméno bylo známo po celém Severu – bílí polárníci mu říkali Arctic Bird nebo Arctic Bismarck, domorodí Eskymáci Moojok Ojaak (Pojídač medvědů).

Dále se v říjnovém čísle ČESKOPISU dočtete:

TÉMA MĚSÍCE:

VINOBRANÍ *HONY* VÝLOVY

začíná nový cyklus VÝLETŮ JINAK *české díkůvzdání
*Benešova vila
*Malá Fatra
*Klemetinum

Robert N.:
Valašsko a Pustevny stojí za to!

EXKLUZIVNĚ Cyklovýlet čtenářek Českopisu: Bajkžáby v sedle!

tipy na výlety * pravidelné soutěže a rubriky * bonusy klubu čtenářů

Zdroj:ČESKOPIS
měsíčník o ČR

Hana Nováková
Chytrá Žena.cz