Důchodci se chtějí zapojovat do společnosti. Internet jim pomáhá.

Počet seniorů v populaci významně roste každým rokem. Tento trend je shodný ve vyspělých i rozvojových zemích. Je důležité poskytnout seniorům možnost vzdělání, které jim usnadní zařazení do informační společnosti. Nabídnout řešení, které jim pomůže lépe komunikovat se svými blízkými, dětmi a vnoučaty, vyhledávat si kulturní programy, zapojovat se do komunity.

Vysoký životní standard a kvalitní zdravotní péče má za následek, že se lidé dožívají stále vyššího věku. Tento trend je shodný jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Se stárnutím populace přichází řada problémů. Jak jim vhodně předcházet? Optimální formou je snaha o prodloužení aktivního věku seniorů. Ve věkové skupině 65+ (1,482 mil obyvatel) je stále více občanů než ve věkové skupině do 14 let (1,479 mil. Obyvatel).

„Lidé, kteří opustí produktivní období svého života a odcházejí do důchodu, potřebují náhradní realizaci a program. Někteří senioři si dokáží naplno užívat získaný čas. Věnují se koníčkům, na které dříve neměli čas. Ti druzí však pociťují osamělost a nenaplnění smyslu života. U této skupiny hrozí postupné upadání do depresí a stále se prohlubující izolace od společnosti. Je velmi důležité, aby se společnost zamýšlela nad problémy seniorů a dokázala se o ně postarat Společnost by měla dokázat nabídnout možnosti pro využití dosavadních zkušeností a energie seniorů. Jedná se o možnost částečného zaměstnání např. v knihovnách a muzeích nebo kurzy na prohloubení jejich znalostí v oblasti informačních technologií. Ty jim pak pomohou zapojit se do tzv. virtuální společnosti svých vrstevníků,“ vysvětluje Oldřich Krejčí, psycholog z Hradce Králové.

„Trh je neustále zaplavován novinkami a je dnes složité aktuální vývoj sledovat. Schopnost přizpůsobení se s věkem zpomaluje a snižuje. Aby senioři nerezignovali, je třeba vytvářet příležitosti, aby své zkušenosti mohli sdílet. To, že je potřeba v oblasti podpory informační gramotnosti něco dělat, potvrzují i prognózy Českého statistického úřadu o očekávaném vývoji počtu obyvatel dle věkových skupin,“ dodává Tomáš Studeník, ředitel společnosti Westminster.

Dnes města a obce podporují projekty pro seniory, které umožní jejich začlenění. Existují jazykové kurzy, plavecké kurzy na podporu zdraví (pořádá Městská část Praha 7), internetové kavárny pro seniory (v Diakonii Krabčicích, ve středisku Diakonie ČCE v Sobotíně, Klub Remedium v Praze 3) a v neposlední řadě i internetové kurzy organizované speciálně pro seniory (ČVUT v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové). Nadace manželů Klausových podpořila počítačové kurzy v Praze, Zlíně, v Tachově, Lounech, Liberci, Pardubicích, Brně a dalších.

„Na lektory kurzů jsou kladeny speciální nároky, které souvisejí s požadavky a schopnostmi žáků. Zkušený lektor přizpůsobí tempo výuky posluchačům aniž by zkrátil předepsaný obsah školení. Posílí čas věnovaný praktickému nácviku, častěji opakuje základní pojmy a zařazuje ukázky. Studenti mu pak dávají odměnu za jeho snahu v podobě své aktivity, vynikající docházky a svého zájmu, který projevují např. plněním domácích úkolů. Pro práci se studenty seniory je potřeba přehodnotit volené nástroje výuky,“ upřesňuje Lucie Velebná, instruktorka internetových kurzů.

Existuje mnoho vzdělávacích programů zaměřených na internetovou gramotnost, které jsou hrazeny z Evropského sociálního fondu. Projekty řeší problematiku celoživotního vzdělávání u veřejnosti, která nemá možnost ICT využívat v práci. Jedná se o zájemce ze sociálních skupin, seniory nebo ženy na mateřské dovolené.

Jedním z evropských projektů je SEN-NET (Seniors in Network při ČVUT), který se věnuje myšlence vytvoření komunity pro lektory seniorů jak na universitách tak v dalších institucích zabývajících se tímto typem vzdělávání. Virtuální centrum představuje možnost vybudovat takovou komunitu a jeho vytvoření je hlavním cílem evropského projektu.

Průzkum, provedený na ČVUT v posledních letech ukazuje zvýšený zájem žen o internetové kurzy. Ženy tvoří 66 procent účastníků kurzů na ČVUT. Téměř 77 procent účastníků internetových kurzů na U3V uvedlo, že mají počítač doma. Pouhých 54 procent mělo počítač v práci. Potvrzuje se fakt, že počítače jsou pro průměrné občany dostupné. Jen 34 procent účastníků uvádí, že cena přístupu na internet v České republice je přehnaně vysoká. (Zdroj: České vysoké učení technické)

A co na to absolventi kurzů?

„Do kurzů university 3.věku jsem se přihlásila především proto, že mi komunistický režim neumožnil vystudovat vysokou školu. S kurzy, jejich průběhem, náplní jsem velice spokojena a hodlám pokračovat.“ (Jaroslava Smejkalová, 67 let, absolventka kurzu 1.lékařské fakulty UK).

„Proč jsem se rozhodl ještě na stará kolena studovat? Nedokážu si prostě představit, že sedím doma nebo krmím u Vltavy holuby…, ne vážně, myslím si, že to přispívá k tomu, že si stále musím procvičovat mozek díky tomu snad tak rychle nezestárnu…“ (Jiří Beránek, 71 let, účastník kurzů Univ. 3. věku UK)

„Chodím na francouzštinu a na počítačový kurz. Tu francouzštinu dělám celý život, ale nedokážu se s ní pořád ještě 100% domluvit, je to prostě moje láska, narodil jsem se v Paříži a 6 let tam vyrůstal. A počítač? Ten jsem dostal od syna k vánocům, tak se musím učit, jak volat s vnoučaty přes skype. Přijde mi to ohromně zábavné a hlavně levné!“ (Roland Kubelík, 77 let)

ZUZI
Chytrá Žena.cz